Velké obležení Malty
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Roku 1565 byla Malta, tehdy pod nadvládou Maltézského řádu, obléhána osmánským vojskem. Po dlouhém obležení (Great Siege), které trvalo od 19. května do 8. září 1565, se rytíři řádu prosadili a udrželi si maltské souostroví na dalších 233 let.
Obsah |
[editovat] Pozadí
Po vyhnání řádu z Rhodu roku 1522 se rytíři řádu usídlili na Maltě, která jim byla věnována jako léno, a začínají zde budovat opevnění, částečně za finanční pomoci římsko-německého císaře Karla V. Smyslem nebylo jen vybudovat nový styčný bod pro řád, ale chránit západní Středomoří před sílícími výpady osmánské říše a jejích vazalů na severním africkém pobřeží a s nimi spojených pirátů.
Přibližně po roce 1540 byla turecká a arabská vojska stále aktivnější i v západní části Středozemního moře: Chajruddín Barbarossa, vládnoucí v Alžíru, přepadl 1542 katalónské pobřeží, 1543 dobyl Nizzu, 1544 přepadl italské pobřeží; 1551 dobyli osmáni Tripolis.
Pod dojmem těchto přepadů urychlují řitíři budování opevnění maltské souostroví pro tyto účely poskytovalo navíc i výbornou strategickou polohu. Značnou roli zde hraje 1558 zvolený velmistr řádu Jean Parisot de la Valette, který se zasazuje zejména o urychlenou stavbu opevnění v přístavu: mimo pevnost St. Elmo se jednalo o opevnění městeček Senglea a Birgu, vjezd do přístavu byl chráněn i napříč natáhnutým řetězem, částečně i několika palisádami, které měly zamezit vylodění bojovníků.
[editovat] Obležení a bitva
Pod velením velkovezíra Mustafy se před pobřežím Malty shromažďuje flotila o 140 galérách s 30 000 mužů posádky; obrana pozůstává pouze z asi 700 rytířů a 8500 maltských bojovníků.
Útok osmánského vojska se soustředil zprvu na pevnost St. Elmo, která byla vystavena silné dělostřelbě jak flotily tak i z baterií, umístěných na souši. 6. června padla část opevnění, 23. června následoval další útok, končící dobytím pevnosti. Obě strany utrpěly těžké ztráty, osmánské vojsko ztratilo asi 6000 vojáků, z 1500 obránců pevnosti přežilo bitvu jen 9 rytířů, kteří byli popraveni.
Poté se osmánské vojsko soustředilo na obléhání Birgu s pevností St. Angelo a Senglea s baštou St. Michaels. 15. července došlo po delší dělostřelbě k útoku na obě opevnění, které zprvu za velkých ztrát ztroskotalo. Až 7. srpna se podařilo dobýt baštu St. Michaels, ze které se však krátce nato muselo osmánské vojsko ztáhnout.
Začátkem září přišla dlouho očekávaná posila: pod velením španělského vicekrále přistává ze Sicílie vypravená flotila s 11 000 muži na palubě, které se osmánské vojsko sice postavilo, avšak vysíleno dlouhými a těžkými boji nakonec podlehlo; 8 září se menší části osmánského vojska podařil útěk.
[editovat] Důsledky
Celkové ztráty na osmánské straně obnášely kolem 24 000 mužů, kteří byli zabiti či zraněni, na straně obránců pak kolem 5000 mrtvých a zraněných, mezi tím 200 řádových rytířů; před doražením španělské posily byla Malta obhajována jen kolem 800 obránců.
Po tomto obležení se osmánská řiše již nikdy nepokusila o dobytí Malty, jejich pozice v západním středomoří byla výrazně oslabena. Opevnění Malty a přístavu bylo dále vybudováno, nová pevnost byla nazvána Valletta po velmistru Jean de la Valette. Koncem 16. století platila Malta jako nejlépe opevněný ostrov Středozemního moře.
[editovat] Podívejte se také na
Kategorie: Malta | Bitvy | Maltézský řád | Osmanská říše | 1565
