Vědecká knihovna v Olomouci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Obsah 1 Historie knihovny 2 Vývoj knihovny 3 Knihovní systém ALEPH 4 Publikace 5 Projekty a výstavy

[editovat] Historie knihovny

Počátky Vědecké knihovny v Olomouci sahají do roku 1566, kdy byl v Olomouci z popudu olomouckého biskupa Viléma Prusinovského zřízen první stupeň vysoké školy - akademie. Tak vznikla v Olomouci druhá vysoká škola v našich zemích a při ní druhá vysokoškolská knihovna. Základ knihovních sbírek tvořily dary biskupa, kanovníků, zemských úředníků a měšťanů. Knihy se kupovaly také z peněz různých nadací a odkazů.

V roce 1641 přestala být Olomouc hlavním městem Moravy, moravský tribunál i se zemskými deskami byl přenesen do Brna. Rok nato bylo město obsazeno švédskými vojsky. Švédská okupace trvala osm let. Pro olomouckou jezuitskou knihovnu přinesla švédská okupace obrovské ztráty. Většina knih byla odvezena do Švédska jako válečná kořist a zařazena do fondů královské knihovny ve Stockholmu a v Uppsale.

V r. 1704 byl pořízen nejstarší svazkový katalog knihovny, který se dosud zachoval, je uložen v Zemském archivu v Brně. Nejstarší období knihovny končí rokem 1773, kdy byl zrušen jezuitský řád, univerzita i knihovna převedeny do správy státu. Rozhodnutím moravského gubernia z 11. srpna 1775 byla knihovna zrušeného jezuitského řádu určena za "veřejnou Universitní knihovnu". Dekret tedy zdůraznil veřejný charakter postátněné knihovny.

V roce 1807 knihovna získává právo povinného výtisku z území Moravy.

[editovat] Vývoj knihovny

V roce 1946 byla v Olomouci obnovena univerzita, název knihovny byl změněn na Universitní knihovnu v Olomouci. Knihovna však zůstala samostatnou institucí pod přímou správou ministerstva školství a nadále sloužila široké veřejnosti.

V r. 1947 knihovna získává právo povinného výtisku z celého území Československé republiky.

Po nové správní úpravě, která v roce 1960 republiku rozdělila na kraje, přešla i olomoucká knihovna, stejně jako obdobné knihovny v jiných regionech, pod Severomoravský KNV a dostala název Vědecká knihovna v Olomouci.

V 70. letech byly skladové prostory knihovny rozšířeny o některé depozitáře. V tomto období je věnována značná pozornost historickému fondu knihovny a bylo zahájeno jeho bibliografické zpřístupňování. Začala vycházet edice soupisů starých tisků z fondů VKOL. Na vývoj knihovny mělo vliv získání budovy na Ostružnické ulici r. 1986, umožňující zlepšení prostorové situace v hlavní budově, rozšíření prostor pro uživatele, vytvoření lepších pracovních podmínek pro zaměstnance. Velký význam pro uložení knihovního fondu mělo vybudování třípodlažního skladu na Holické ulici v areálu bývalých kasáren Prokopa Holého. Nový objekt slouží k uložení…svazků a nahradil několik uvolněných skladů (Skrbeň, Nenakonice, IDOP a další).

Od 1.1.1991 se zřizovatelem knihovny stalo Ministerstvo kultury ČR.

Od začátku roku 1991 byla zavedena počítačová evidence. Byla to příprava na budování automatizovaného výpůjčního procesu. V říjnu 1991 byla ve VKOL poprvé uspořádána celostátní konference specialistů o historických fondech. Byla založena tradice každoročních olomouckých konferencí. Výstupem celostátní odborné konference je od r. 1994 sborník referátů. Knihovna se stala spoluzakladatelem Sdružení knihoven ČR, jehož členy jsou vědecké a odborné knihovny.

Nejvýznamnější událostí roku 1993 bylo vybudování lokální počítačové sítě VKOL a zahájení automatizovaného výpůjčního procesu v r. 1994, realizaci projektu retrokonverze a připojení knihovny na internet.

Byla dokončena rekonstrukce objektu na Ostružnické ulici a v roce 1994 se ředitelství knihovny, ekonomika, správa budov, odd. zpracování fondů a bibliografie mohly stěhovat do nově zrekonstruované budovy. Došlo k rozšíření prostorů pro služby uživatelům v budově na Bezručově ulici, ke zřízení specializovaných studoven. V závěru roku 1995 byla uvedena do provozu německá studovna - první studovna, kterou v ČR zřídil Goethe-Institut Mnichov.

Kooperační aktivity knihovny dostaly širší rozměr. VKOL se stala jedním z partnerů konzorcia MOLIN (Moravian Library Information Network), které sdružuje dvě moravské univerzity (Brno a Olomouc) a dvě vědecké knihovny (MZK Brno a VKOL). Konzorcium vypracovalo projekt s žádostí o grant americké Mellonově nadaci, která 20. 9. 1996 rozhodla o přidělení grantu v celkové výši 300.000 $. V r. 1996 zahájila VKOL poslední etapu svých rozsáhlých adaptací - dvorní vestavbu na Bezručově ulici umožňující rozšíření skladových prostor a vytvoření specializované studovny, která by zahrnovala nové služby - poslech hudebních nahrávek, zpřístupnění internetu uživatelům i práci se CD-ROM.

[editovat] Knihovní systém ALEPH

V roce 1998 získala VKOL od izraelské firmy Ex Libris integrovaný knihovnický systém ALEPH 500. Pořízení Alephu hradila Mellonova nadace z USA. Systém ALEPH poskytuje uživatelům mnohem větší komfort a umožňuje knihovně konečně rozsáhlé databáze budované několik let vystavovat na internetu. Čtenáři si záznamy knihovního fondu mohou nejen na internetu prohlížet, ale mohou si konkrétní tituly i objednat. Čtenáři se mohou sami podívat na přehled svých výpůjček a rezervací, mohou si sami knihy rezervovat. Knihovna usiluje o uložení záznamů veškerých svých fondů v elektronické podobě. Záznamy generálního katalogu jsou naskenovány do počítače a v této podobě vystavovány na internetu.

V roce 2001 přechází knihovna pod Olomoucký kraj a mění se název na Vědecká knihovna v Olomouci. Celkový fond VKOL 1 849 880 knihovních jednotek řadí knihovnu za NK ČR a MZK v Brně jako třetí největší a druhou nejstarší knihovnu svého typu v ČR.

Nyní přes 1 200 000 dokumentů je dostupných přes Internet, 660 tis. v databázové podobě, 570 tis. z naskenovaných katalogů. Oba zdroje umožňují objednávání a výpůjční transakce el. cestou. Fond dostupný v el. podobě přes Internet zahrnuje i historické fondy a seriály (periodika). Elektronicky jsou zajišťovány všechny běžné služby pro čtenáře viz. http://aleph.vkol.cz.

[editovat] Publikace

Knihovna vydává vlastní časopis – od roku 1955 zpravodaj Zpráva pro čtenáře, který později změnil název na Čtenářům. Od roku 1956 vycházel zpočátku nepravidelně, později se ustálil jako čtvrtletník časopis Z knihovnické praxe. Časopis od r. 1993 vycházel pod názvem Knihovní obzor, který od r. 2004 vychází jako Knihovnická revue Olomouckého kraje (KROK). Publikační činnost byla v posledních letech značně redukovaná, nahrazena řadou databází v el. podobě. Klasické tištěné publikace jsou zúžené na bibliografie bývalých okresů OK, literární bibliografie a příležitostné personální bibliografie.

[editovat] Projekty a výstavy

VKOL využívá řady projektů a grantů (zejm. Veřejné informační služby knihoven, Věda a výzkum), umožňující retrokonverzi katalogů, mikrofilmování vázaných novin či digitalizaci nejvzácnjějších rukopisů. V současné době vystavuje VKOL v digitální knihovně na www.dig.vkol.cz - 43 rukopisů, 3 prvotisky, 3 mapy.

Poměrně novou oblastí působnosti VKOL je výstavní činnost – jednak organizování menších tematických výstav ve výpůjčním oddělení (dvě desítky výstav ročně). Velmi prestižní záležitostí je poskytování zápůjček na výstavy v ČR i zahraničí. Úspěšná prezentace historických dokumentů VKOL byla např. v Římě r. 2000 – výstava Bavaria – Germania – Europa. Ve spolupráci s MUO výstava Poslední květy středověku. Od gotiky k renesanci na Moravě a ve Slezsku, r. 2000/20001 v Římě. V r. 2002 na výstavě v Rennes v rámci české sezóny ve Francii byly prezentovány staré italské kresby z fondu VKOL. Častým partnerem při organizování výstav je Národní galerie Praha, Moravská galerie v Brně, Národní knihovna ČR a další instituce.