Diskuse:Univerzita Karlova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

[editovat] Upravit

příliš divoká a přitom kusá historie –wiki-vr 18:56, 9. 10. 2005 (UTC)

[editovat] Pravopis

Malý výtah z Pravidel českého pravopisu:

5. Psaní s a z

a) Ve slovech zdomácnělých se původní s vyslovované v češtině jako [z] píše z.

Např. analýza, azyl, báze, bazilika, buržoazie, dezerce, dezert, dimenze, emulze, epizoda, exploze, expozice, filozofie, fúze, gnozeologie, gymnázium, iluze, intenzita, invaze, izobara, izolace, kazeta, koroze, lyzol, nervóza, oáza, organizace, organizovat, pauza, penze, plazma, poezie, prézens, prezentace, prezident, provize, próza, revize, rezignace, rezistence, rezoluce, rezonátor, rezultát, senzace, torzo, tranzistor, trezor, univerzita, uzuální, verzálka apod.

b) Podle výslovnosti v nepřímých pádech se píše z v slovech jako dispenz, exkurz, impulz, komparz, konkurz, kurz, pulz, rekurz, reverz aj. a ve slovech od nich odvozených, např. dispenzární, impulzivní, komparzista, konkurzní, kurzovné, pulzovat, reverzibilní aj.

c) V některých slovech se píše s i z ve shodě s dvojí spisovnou výslovností, např. buzola i busola, dezén i desén, diskuze i diskuse, dizertace i disertace, kazematy i kasematy, plizé i plisé, renezance i renesance, rezort i resort, režizér i režisér aj.

d) Vyslovované [z] se píše jako z i s v příponě [-izmus] a v ostatních slovech zakončených na [-zmus]: romantizmus i romantismus, pluralizmus i pluralismus, mechanizmus i mechanismus, spazmus i spasmus, tenezmus i tenesmus aj.

e) Po předponě lat. původu kon- v slovech zdomácnělých, v nichž se počáteční kon- v češtině jako předpona nepociťuje, se píše z. Např. konzerva, konzervativní, konzervatoř, konziliární, konzistence, konzistoř, konzul, konzulát, konzultace, konzum, konzument, konzumpce. Jinak se píše s (ve shodě se spisovnou výslovností), např. v slovech konsekvence, konsenzus, konsonant, a v slovech od nich odvozených, např. konsekventní, konsonantický aj.

f) Při psaní slov s původními předponami des- a de- a v slovech od nich odvozených se řídíme spisovnou výslovností. Např. dezaktivace, deziderát, deziluze, dezinfekce, dezorientace; ale desant, paradesantní, designovat, designovaný, desublimace aj.

g) Jen s se píše v slovech s původní latinskou předponou dis-. Např. disharmonie, disident, disimilace, disociovat, disoluce, disonance, diskrepance aj.

h) Pouze s se píše v slovech pravopisně nepočeštěných, jako cirrhosis, laser.

Petrus, 26. ledna 2004

Tak to není přesné. Zapomněl jste na Pilipův dodatek. Vizte http://www.ujc.cas.cz/poradna/odpo.html#filos -- Vít Zvánovec 04:13, 26. Led 2004 (PST)

Zdá se, že jsem to zakřikl. Za prvé je to nedůsledné: v textu dál stojí tučně "Univerzita Karlova" atd., takže přemístění je samoúčelná formální změna docela podobná tomu přepisování uvnitř textu. Především ale: podobu se Z nyní používá i UK sama, důvody vzal čert. Neměla by se jako primární pro název hesla brát podoba vlastního jména dotyčné instituce, osoby (opravdu se Zamenhof jmenoval Ludvík?) atd.?

No dobře, opravím to důsledně. Jak se UK opravdu jmenuje, je sporné. Relevantní je právní předpis je zákon č. 135/1920 Sb. z. a n., o poměru pražských universit, jehož § 1 al. 2 zní: "Jména obou pražských universit, ustanovená zákonem ze dne 28. února 1882, č. 24 ř. z.: "Česká universita Karlo-Ferdinandova" a "Německá universita Karlo-Ferdinandova" se zrušují. České universitě vrací se jméno "Universita Karlova". O jménu německé university rozhodne se zvláštním zákonem." Takže primární je zřejmě s. Za rozhodující bych bral přání authora většiny textu.

Ach bože - to už je opravdu splitting hairs, vytváření sporu jen proto, aby to mohlo být "sporné". Zákon určoval, po kom se instituce bude jmenovat; pravopis jejího označení se rozuměl samo sebou - jenže doba se změnila. Mně šlo o to, že UK má Univerzita na svých webových stránkách, v telefonním seznamu, nejspíš bych našel i nějaké razítko nebo oficiální dokument. Má akademickou svobodu, dnes už by se klidně mohla začít psát se s, kdyby po tom zatoužila; neučinila tak, tak proč by ji měla nutit Wikipedie? (A obávám se, že většina přispěvatelů do hesla by byla pro z).

Pečeť UK je na každé stokoruně. Píše se tam: sigillum universitatis scolarium studii pragensis. V čem se doba změnila? Ještě vysokoškolský zákon z roku 1990 používal pravopis se s. To, že nějaký IT napíše na web z není argument. Jinak jste chtěl officiální název; ten jsem Vám uvedl a je se s. A většinou jsem mínil authory podstatné části textu hesla. -- Vít Zvánovec 14:37, 11. Kvě 2004 (UTC)

Odkud vite, ze oficialni nazev je s pismenem s? V zakone č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) je pouzito z. Neni to zadne vymysl IT inzenyra ale v soucasnosti pouzivany tvar. --Jklamo 18:25, 6. 5. 2005 (UTC)

Myslím že nemá cenu reagovat na rok starý příspěvek a zvláště Wikipedisty, který oznámil definitivní odchod z české Wikipedie. viz Vít Zvánovec --Li-sung ✉ 18:34, 6. 5. 2005 (UTC)

Co se týká Zamenhofa (proč o tom diskutujeme zde?), je sporné, jak se vlastně jmenoval a jak to psát. Byl to ruský Žid. Máme to psát azbukou? V jidiš? -- Vít Zvánovec 15:55, 10. Kvě 2004 (UTC)

Protože jsem si na to zrovna vzpomněl a protože včera jel server hrozně pomalu. Azbukou asi ne, ta nemá h; ale když můžeme původní jména v Unicode udávat u Číňanů, proč ne tady? :-) Hm, prošel jsem interwiki a zdá se, že primární, "nativní" bylo Ludwik Lejzer; doplnil jsem to tam - ještě s otčestvem to vypadá dost divně, ale na lepší způsob jsem nepřišel. --Malýčtenář 12:10, 11. Kvě 2004 (UTC)

Ja sem byl v senatu UK a o psani s a z se tam parkrat diskutovalo.

Nicmene vysledek je ten, ze o pravopisu si muzete myslet co chcete, nicmene vysledek je, ze ve VSECH OFICIALNICH DOKUMENTECH je univerzita se Z a to je proste oficialni nazev.

odkazy na Wikisource s původními texty zakládací listiny a imunit jsou nefunkční.--Zp 17:58, 21. 9. 2005 (UTC)