Telefonní ústředna
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Telefonní ústředna je zařízení, ke kterému jsou připojeny telefony nebo další ústředny. Primárním účelem ústředny je spojování hovorů.
[editovat] Historický vývoj
První telefonní ústředna byla uvedena do provozu ve státě Connecticut (USA) v roce 1878. Princip prvních ústředen spočíval v manuálním spojování příslušných vodičů spojovatelkou. Almon Strowger, povoláním hrobník, neměl rád nespolehlivou lidskou obsluhu, která prý záměrně přepojovala hovory na jeho konkurenta a tak vymyslel v roce 1891 automatický volič (nazývaný Strowgerův). První Strowogerova automatická telefonní ústředna byla uvedena do provozu roku 1892 v městě La Porte v Indianě. Princip Strowgerova voliče spočívá v počítání pulsů vysílaných z telefonu s kruhovou číselnicí - s každým pulsem se volič přesune do další polohy. Kaskádním řazením voličů se zpracovává více čísel.
[editovat] Generace ústředen
- generace - synchronní systémy s krokovými voliči (ústředna P51)
- generace - křížové spínače s asynchroními voliči, registry pro záznam čísel (ústředna PK201, PK202, MK 611, ARM 201)
- generace - centrální programové řízení (procesor), elektromechanickým či elektronickým spojováním, analogové systémy (ústředna PK202 s elektronickým řízením)
- generace - rozprostřené programové řízení, digitální spojování (EWSD, S12)
Tento telekomunikační článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |