Svatá Helena
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Flavia Iulia Helena, dnes známá jako svatá Helena, se narodila kolem roku 255 v Drepanonu v Bíthýnii (dnes severozápadní Turecko) jako dcera pohanského hostinského a zemřela 18. srpna 330 v Nikomédii (dnes Izmit) v Turecku. Zhruba od roku 289 byla manželkou pozdějšího římského císaře Constantia I. Chlora, jemuž již dříve porodila syna Konstantina (budoucího Konstantina Velikého). Roku 292 se s ní její muž rozešel, aby si mohl vzít za ženu dceru císaře Maximiana Theodoru.
Od roku 306 se Helena zdržovala převážně na dvoře svého syna Konstantina, kde brzy přijala křesťanskou víru (asi roku 312). Získala také titul nobilissima femina a roku 325 i titul Augusta. Město Drepanon bylo na její počest přejmenováno na Helenopolis.
Spolu se svým synem dala postavit četné velké kostely v římské říši (kostel sv. Kříže v Jeruzalémě, apoštolský kostel v Konstantinopoli, kostel Narození Páně v Betlémě). Je s ní spojována legenda o nalezení Kristova kříže během cesty po Svaté zemi. Při věroučných sporech té doby se přikláněla spíše na stranu ariánství a nikoli ortodoxie.
