Stanislav Komárek
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Profesor Stanislav Komárek (*6. srpna 1958 v Jindřichově Hradci), český biolog, filosof a spisovatel. Autor originálních esejů, básník a romanopisec, etolog, antropolog, historik biologie. Zabývá se zejména dějinami biologie, vztahem přírody a kultury, humánní etologií, bilogickou estetikou, dílem Adolfa Portmanna a Carla Gustava Junga. Vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, kde získal titul RNDr., krátce byl aspirantem v Parazitologickém ústavu AV. Roku 1983 emigroval do Rakouska, kde získal r. 1984 titul Dr.rer.nat. Působil v Naturhistorickém museu, na Ministerstvu zemědělství a v Zoologickém ústavu Vídeňské univerzity. Od roku 1990 působí na Katedře filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty UK, v letech 1996-2001 jako vedoucí katedry, externě učí též na Katedře estetiky a Ústavu filosofie a religionistiky Filosofické fakulty UK, od roku 2003 je hlavním úvazkem členem Katedry obecné antropologie Fakulty humanitních studií UK. Roku 1994 se habilitoval v oboru entomologie, roku 1997 získal doktorát v oboru filosfie výchovy, roku 2001 byl jmenován profesorem filosofie a dějin přírodních věd. Kromě odborných prací ( Dějiny biologického myšlení, 1997, Lidská přirozenost, 1998, Příroda a kultura, 2000, Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy, 2000, Spasení těla: moc, nemoc a psychosomatika, 2005), publikuje především eseje „o přírodě a společnosti“, např. ve Vesmíru, Tvaru, Prostoru, Přítomnosti či přílohách deníků. Knižně uspořádal soubory Sto esejů o přírodě a společnosti. Doudlebia a jiné fenomény, 1995, znovu vydán v rozšířené podobě jako pitevní praktikum pro pokorčilé, 2000, dále Hlavou dolů, 1999, Mír s mloky, 2003, Leprosárium, 2005. Dále píše básně, soustředěné ve sbírkách Kartografie, 1986, Kaligrafie, 1994 a Holografie, 1998, a napsal romány Opšlstisova nadace, 2002 a Černý domeček, 2004. Nyní pracuje na románu Mandaríni a odborné knize Rostliny a zvířata v kulturních kontextech. Mezi jeho žáky se pořítají např. Karel Stibral či Jan Havlíček.