Spam
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Spam je nevyžádané masově šířené sdělení (nejčastěji reklamní) šířené internetem. Původně se používalo především pro nevyžádané reklamní e-maily, postupem času tento fenomén postihl i ostatní druhy internetové komunikace – např. diskuzní fóra, komentáře nebo instant messaging. Používá se též zkratka UBE/UCE (Unsolicited Bulk/Commercial Email).
Pro opak spamu, tj. poštu, která je zaslána konkrétní osobou se specifickým jednorázovým účelem a adresát ji považuje za žádoucí, se řidčeji používá termín ham (anglicky šunka).
Obsah |
[editovat] Původ (etymologie) termínu
Název pochází ze značky amerických konzerv lančmítu (překlad „haše“ v televizních titulcích je nepřesný), která se vyrábí od 30. let dodnes (v současnosti ale výrobce trvá na psaní velkým písmem SPAM) a za 2. světové války a po ní byla hojně rozšířená a stále méně oblíbená ve Velké Británii. Proto se objevuje v závěrečném skeči 25. dílu seriálu Monty Pythonův létající cirkus, kde všechny položky jídelního lístku v restauraci obsahují spam, i mnohokrát opakovaně, a spory zákazníků s číšnicí o objednávky přerušuje skupina Vikingů zpívajících „Spam, spam, spam…“
Označení tak bylo přijato nejprve pro praktiku mnohonásobného rozesílání téže zprávy na Usenetu, ale pak se význam posunul pro zneužívání skupin k šíření různých nepřípadných textů a přímo reklamy a zachoval se i poté, co se těžiště takových aktivit přesunulo do e-mailu.
[editovat] Historie spamu
[editovat] Historie spamu (zahraničí)
Internet byl původně armádní projekt a nikdo nepředpokládal, že bude určen k vydělávání peněz. Zřejmě první spam napsal zaměstnanec Digital Equipment Corporation. Byl zaslán 1. května 1978 na adresy tehdejší sítě ARPANET a obsahoval informace o prezentaci produktů této společnosti. Dalším spamem byla zpráva podepsaná jistým Davem Rhodesem a rozeslaná do diskusních skupin sítě USENET. Předmětem této zprávy bylo MAKE.MONEY.FAST!! (vydělávej rychle peníze).
Roku 1993 se muž jménem Richard Depew rozhodl představit svoji novou představu o fungování USENETu. Tato idea nebyla na první pohled špatná. Navrhoval přidat modetátorům konferencí možnost stanovit pravidla a zrušit příspěvky, které je poruší. Koncem března si Richard hrál se svým programem nazvaným ARMM, jehož úkolem bylo spravovat diskuse podle jím navrhnutého způsobu. Bohužel došlo k nehodě a jeho software zahltil diskusní skupinu news.admin.policy více než 200 příspěvky. Samotný Richard Depew se za své počínání omluvil s tím, že se skutečně jednalo o nehodu.
Jedním z dalších spamů byla zpráva zaslaná 18. ledna 1994 s předmětem Global Alert For All: Jesus is Coming Soon (Upozornění pro všechny: Ježíš brzy přijde). Jednalo se o nábožensky laděný text, který ukazoval souvislosti mezi zemětřesením v Los Angeles, Kalifornii, záplavami v Evropě, válkou v Jugoslávii a dalšími katastrofami.
Skutečně masivním spamem byla nevyžádaná zpráva Green Card Lottery, kterou zaslali 5. března 1994 právnická společnost Cantor a Siegel. Zpráva zahltila 6 000 diskusních skupin. V jejich stopách později kráčel další spammer Michael Wolff, který pomocí nevyžádaných zpráv nabízel svoji knihu o internetovém chatu. Každý výskyt spamu doprovázely mohutné diskuse o etice chování na Internetu (tzv. netiquete). Navzdory tomu se spam stal až do dnešní doby hrozbou, kterou řeší nejen známé technologické společnosti, ale také politici.
[editovat] Historie spamu (Česko), příklady
[editovat] Tvujdum.cz
Zřejmě největší negativní reakci uživatelů vyvolal hromadný spam společnosti Media Online, s. r. o. Firma provozující server o bydlení Tvujdum.cz v něm oznamovala novinky a seznamovala čtenáře se svým webem. Spam obsahoval přílohu ve formátu HTML, což snížilo reklamní dopad celé akce. Uživatele také pobouřila výmluva uvedená v textu e-mailu:
Tento e-mail je Vám zasílán na základě pečlivého výběru a globální rešerše uživatelů, kteří své webové stránky věnují tématice bydlení, stavebnictví. Předem se omlouváme za nevyžádaný e-mail.
Ředitel společnosti se původně pokoušel masivní spamming obhajovat: „Dovoluji si Vás ujistit, že v žádném případě nešlo o masové rozesílání spamů, jak některé servery uvádějí, neboť množství připravených e-mailů bylo vůči českému internetu zanedbatelné.“ Později vydala společnost tiskovou zprávu, v níž se omluvila všem uživatelům. Výkonný ředitel společnosti navíc přislíbil finanční dar v hodnotě 50 000 Kč nadaci Člověk v tísni.
Přesto se uživatelé českého internetu semknuli v boji proti spamu a podle serveru Lupa.cz zaslalo 30 lidí stížnost na společnost Media Online. Některé stížnosti adresované živnostenskému odboru Magistrátu hlavního města Prahy byly podepsány jen přezdívkou. Úřad nakonec udělil spamující firmě pokutu ve výši několika desítek tisíc korun.
[editovat] Aleš Slabý
Jedním z dalších rozesilatelů nevyžádaných zpráv byl student a „podnikatel“ Aleš Slabý. Veřejnost poprvé masivně oslovil s nevyžádanou nabídkou na klonování SIM karet. Reklamu na svůj produkt také zřejmě vkládal do diskusí na známých českých serverech. Nebyl rozhodně prvním ani posledním spammerem, který opakovaně porušoval tehdejší Zákon o regulaci reklamy. Zákon zřejmě porušila i společnost Dimar, s. r. o., když rozeslala nevyžádané obchodní sdělení pomocí vlastního nástroje Emailer. Přestože byl případ poměrně detailně zdokumentován, pověřený úřad nikdy s firmou nezahájil správní řízení.
Nejnověji (srpen 2006) rozesílal Aleš Slabý, resp. jeho firma Deredes, spam na svůj server na vymáhání dluhů checkout.cz, která vypadá jako konverzace s vtipy s „nenápadným“ vložením adresy checkout.cz.
[editovat] Ross Hedvíček
Spam nemusí být někým chápán pouze jako sdělení komerční povahy. Jedním z nejznámějších šiřitelů nekomerčních spamů v České republice je Ross Hedvíček, který ve svých mailech prosazuje americkou republikánskou vládní stranu a ostře kritizuje polistopadové poměry v Česku včetně samotných Čechů (mimo sebe).
[editovat] Vstup ČR do EU
Další kontroverze vyvolal hromadný mail na podporu hlasování pro vstup České republiky do Evropské unie s podpisem Vladimíra Špidly, který svým uživatelům rozeslal Seznam.cz.
[editovat] Jan Šinágl
Spamy se svými názory, přeposílanými články, fotografiemi a scany ukončuje Jan Šinágl dodatkem (příklad ze září 2006):
P.S.
Dle platného zákona nelze mé hromadné E-Maily považovat za SPAMY. Pokud kohokoliv, jakýmkoliv způsobem obtěžují, může jednoduchým způsobem moji adresu blokovat (Outlook Express – zpráva – blokovat odesílatele). Též je věc vyřízena zasláním Vašeho nesouhlasu - stačí NE. Množství informací bude do voleb narůstat. Věřím, že pochopíte jejich společenskou potřebnost – i při vědomí zatěžujícího rizika pro mnohé z příjemců.
To stop receiving newsletters, please write just one word NO!
Jan Šinágl
jan@sinagl.cz
www.sinagl.cz
[editovat] Zákony proti spamu
[editovat] Nynější zákony
Od 7. září 2004 začal platit nový Zákon o některých službách informační společnosti (č. 480/2004), který problematiku spamu upravuje a vyžaduje prokazatelný souhlas příjemce zprávy. Dohledem nad dodržování zákona byl pověřen Úřad pro ochranu osobních údajů.
Zákon byl vytvořen podle norem Evropské unie. Spam definuje jako obchodní sdělení, což jsou všechny formy sdělení určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku fyzické či právnické osoby. Zákon řeší nejen internetový spam, ale také jiné formy elektronické komunikace (SMS, telemarketing).
Podle zákona se za obchodní sdělení nepovažují údaje umožňující přímý přístup k informacím o činnosti fyzické či právnické osoby nebo podniku, zejména doménové jméno nebo adresa elektronické pošty; za obchodní sdělení se dále nepovažují údaje týkající se zboží, služeb nebo image fyzické či právnické osoby nebo podniku, získané uživatelem nezávisle.
Cílem tohoto odstavce bylo přenesení nákladů za rozesílání spamu na odesílatele. Spam podle zákona není například e-mail ve tvaru „Podívejte se na www.obchodni-nabidka.cz“ a dále politická či náboženská sdělení. Někteří čeští publicisté proto tvrdí, že nový zákon legalizoval spam a vyčítají ministerstvu přílišnou benevolenci.
Dozorem nad dodržováním zákona byl pověřen Úřad pro ochranu osobních údajů [1]. Důvodem pověření jsou vyšší pravomoce úřadu.
[editovat] Spam a Evropská unie
Členství České republiky v EU přineslo v boji proti spamu výhodu. Nově je možné postihnout odesílatele obchodního sdělení v případě, že firma či subjekt sídlí v některé ze zemích EU. Většina spamu však přichází z jiných částí světa a vymáhání práva je proto složitější a prakticky nemožné.
[editovat] Dřívější zákony proti spamu
Česká republika neměla dlouho žádný zvláštní zákon, který by výrazně omezoval zasílání nevyžádaných reklamních e-mailových zpráv. Opravdu palčivé případy proto řešili úředníci živnostenských úřadů podle Zákona o regulaci reklamy (sb. 138/2002, částka 57/2002, datum 15. 4. 2002). Podle § 2, bod e) se zakazovalo šíření nevyžádané reklamy, pokud vede k výdajům adresáta nebo pokud adresáta obtěžuje. Úřad mohl postrestat porušení zákona udělením pokuty až do výše dvou milionů korun.
Dalším problémem byly omezené pravomoce pověřených úřadů. Pokud byl odesílatel anebo příjemce spamu připojen prostřednictvím mobilního operátora, nemohl úřad zahájit správní řízení. Ve svém dopise úřad trpělivě vysvětloval důvody, proč nemůže vyšetřit porušení zákona: „Vzhledem k tomu, že živnostenské úřady nejsou osobou oprávněnou k získání předmětu, který tvoří telekomunikační tajemství, nelze nám požadované údaje sdělit. Na podkladě uvedených skutečností Vám však nyní musíme sdělit, že danou věc není možno řešit ve správním řízení, jelikož se v současné situaci nedal zjistit přesně a úplně skutečný stav věci.“
Úřad také postupoval nejednotně. Například v kauze Dimar, s. r. o., doložil postupně stěžovatel veškeré další podklady. Úřad si pouze vyžádal stanovisko jednatele společnosti a uzavřel celou záležitost, aniž by zahájil správní řízení. Když se poškozený znovu domáhal zahájení správního řízení a poukazoval na porušení zákona, úředníci mu ve své odpovědi vysvětlili, že je výhradně na jejich posouzení, jestli bude případ udělena pokuta a firma potrestána za porušení zákona. Později byl stěžovatel informován, že se čeká na vyjádření soudního znalce, které úřad dosud neobdržel.
Problém byl později částečně vyřešen přijetím zákona o některých službách informační společnosti (č. 480/2004).
[editovat] Opatření proti proti spamu a boj proti němu
[editovat] Ochrana emailových adres
E-mailové adresy do spamových databází jsou získávány mj. pomocí robotů, které procházejí webové stránky a sbírají e-mailové adresy na nich uvedené. Roboty se zpravidla nezatěžují hlubší analýzou zdrojového kódu a sbírají vše, co vypadá jako e-mailová adresa – tedy posloupnost písmen, číslic, pomlček a teček, která obsahuje zavináč. Proto se doporučuje vyhnout psaní e-mailové adresy přímo na webovou stránku a raději ji opsat nějakým pro člověka srozumitelným způsobem – např. jmeno (zavinac) domena.cz.
Doporučuje se vždy dobře zvážit, zda je vhodné či nutné určitému subjektu svůj e-mail svěřit (týká se především webových stránek, různých registrací, upozorňování). I v případě seriozních subjektů nelze nikdy vyloučit únik informací a zneužití třetí stranou. Pro různé registrace, zasílání informací atd. se doporučuje mít specializovaný e-mail (s případným přeposíláním).
E-mailové adresy pro databáze pro rozesílání spamu můžou být získávány také pomocí virů, je proto důležité znát základní pravidla pro chování na internetu a mít počítač proti virům dobře zabezpečený.
Doporučuje se zásadně na příslušné adresy, z nichž je spam poslán nereagovat, neklikat na žádný z odkazů v e-mailu obsažených, neboť tím je spamerovi pouze potvrzeno, že elektronická adresa je funkční a schránku někdo vybírá. Adresa z níž je spam poslán často není pravá a často se mění; může jít i o zfalšovanou adresu jiného člověka, jenž s rozesláním e-mailu nemá nic společného.
Spamovací robot však mailové adresy může získat rovněž sledováním odpovědí vzdálených SMTP serverů. Provádějí na vzdálený poštovní server tzv. slovníkový útok, kdy se pokouší doručit e-mail na adresy složené z obvyklých jmen a příjmení, oblíbených názvů a přezdívek (svoboda, novak, standik atd.). Tyto adresy jsou proto ohroženější, jako protiopatreni se doporučuje např. rozšíření adresy o další znaky (xsvoboda).
U tzv. hoaxu (řetězového dopisu obsahujícího často žádost o pomoc a další rozeslání) je vhodné odesílatele upozornit na omyl a e-mail dále nerozesílat (pokud je v e-mailu obsažena žádost o hromadné rozeslání současně s žádostí o pomoc nebo o podporu někoho nebo něčeho, jde většinou o podvod nebo hloupý vtip).
[editovat] Opatření omezující rozesílání spamu
Většina spamu je rozesílána distribuovaně z počítačů napadených počítačovým virem nebo červem. Vir nebo červ často na počítači otevírá tzv. zadní vrátka (backdoor), která umožňují útočníkovi počítač dálkově ovládat a zneužít jej mj. pro rozesílání spamu. Rozesílací robot i databáze adres může být na napadený počítač zaslána ad hoc, rozesílání nemusí probíhat neustále.
Obranou proti distribuovanému rozesílání je klasická antivirová ochrana. Pro správce sítě je důležité, aby uměl napadený počítač lokalizovat a izolovat.
Další možnost jak ztížit rozesílání spamu je neprovozovat SMTP server jako tzv. open relay. SMTP server, který funguje jako open relay, převezme k dopravě jakýkoli dopis bez ohledu na odesílatele i adresáta. Open relay usnadňuje rozesílání spamu tím, že umožňuje přijmout dopis (spam) odkudkoli a dopravit jej kamkoli, často je jeden dopis adresován na stovky cílových adres. Tím jednak snižuje zátěž na straně spammerova rozesílacího robota, jednak se průchodem přes open relay zamaskuje IP adresa, odkud dopis přišel, což silně ztěžuje filtraci spamu na straně cílového SMTP serveru.
SMTP server by měl být konfigurován tak, aby nepřebíral k dopravě dopisy, které přichzejí z vnějšku domény (domén) a nemají adresáta uvnitř domény, kterou server pokládá za „vlastní“. Příklad: SMTP server pro doménu firma.cz propustí pouze dopisy, které v doméně firma.cz začínají nebo končí.
[editovat] Filtrace podle způsobu dopravy
Blacklisting rozhoduje, zda dopis je nebo není spam, podle adresy odesílatele (která může být zfalšována) nebo lépe podle IP adresy, ze které dopis přišel na cílový SMTP server. Blacklisty obsahující IP adresy, ze kterých bylo zaznamenáno rozesílání spamu, bývají zveřejňovány nejčastěji pomocí systému DNS. Výskyt adresy v blacklistu může mít za následek buď přímé odmítnutí (nepřevzetí) dopisu ještě během SMTP relace, nebo může být informace z blacklistu použita jako dodatečná informace při následné filtraci podle obsahu.
Greylisting rozhoduje také podle IP adresy a emailové adresy odesílatele a adresáta, ale dělá to dynamicky. SMTP server, který provozuje greylisting, udržuje databázi, kde pro trojici (IP adresa, odesílatel příjemce) je uvedeno, zda dopis s těmito atributy má být převzat k dopravě, nebo zda jeho převzetí má být dočasně odmítnuto. Prvý dopis je odmítnut a je zaznamenán čas, kdy k tomu došlo. Po určitou dobu (typicky několik minut) pak jsou dopisy s týmiž atributy odmítány, po uplynutí této doby jsou naopak přijímmány a dopravovánu bez zdržení. Po další době (typicky několik málo týdnů) je záznam z databáze odstraněn, takže příští dopis bude opět pozdržen.
Využívá se zde faktu, že protokol SMTP rozlišuje chyby trvalé, jejichž číselný kód začíná číslicí 5, a chyby dočasné s kódem začínajícím číslicí 4. V případě dočasné chyby má odesílající SMTP server dopis uložit do fronty a pokusy o odeslání opakovat (typicky po několika málo desítkách minut). Robot rozesílající spam však často chyby neošetřuje a ke druhému pokusu již nedojde. Také je možné, že než dojde k případnému druhému pokusu, je již spammerova IP adresa zveřejněna v některém blacklistu.
Greylisting se zpravidla používá jako předstupeň před filtrováním podle obsahu a výrazně zvyšuje jeho účinnost. Nevýhodou greylistingu je občasné zdržení dopisu a možnost, že dopisy mohou dojít v jiném pořadí než byly odeslány. Další nevýhodou je, že některé odesílající SMTP servery jsou chybné a neimplementují frontu dopisů k odeslání.
[editovat] Filtrace podle obsahu dopisu
Automatické rozpoznávání nemůže z principu fungovat dokonale, protože názor, zda konkrétní dopis je spam je individuální. Přesto filtrování podle obsahu dává použitelné výsledky a hojně se používá. Existují dvě základní metody, některé antispamové programy (např. SpamAssassin) je kombinují.
Filtry založené na pravidlech vyhledávají v dopisech rysy, které jsou pro spam typické. Jde jednak o některá slova (např. viagra) a slovní spojení, jednak jsou vyhledávány chyby pro spam typické. Příkladem je třeba datum odeslání v budoucnosti, nedovolené znaky v hlavičce, chybně označený MIME-typ zprávy apod. Za každý rozpoznaný rys je dopisu přiděleno bodové ohodnocení, body se zpravidla sečítají a pokud součet přesáhne hranici, je dopis pokládán za spam. Rozpoznávané rysy jsou definovány pomocí pravidel, která je třeba pravdelně aktualizovat a přizpůsobovat praktikám spammerů. K vytváření a údržbě souboru pravidel je třeba mít znalosti, není to práce pro běžného uživatele, laika.
Filtry založené na učení (často nazývané bayesovské) využívají triky z oblasti umělé inteligence. V režimu učení se filtru předkládají dopisy explicite označené jako spam a ham (ne spam), filtr z předložených dopisů extrahuje informace, které si ukládá do databáze. Nejčastěji je dopis rozkládán na slova (popř. jiné úseky textu) a pro jednotlivá slova se statisticky zjišťuje pravděpodobnost, že dopis, kerý toto slovo obsahuje, je spam. V režimu rozpoznávání pak filtr využívá nashromážděné informace a testovanému dopisu přiřadí pravděpodobnost, že je to spam. Nejčastěji se pro výpočet pravděpodobnosti používá vzorec, který navrhl matematik Bayes. Velkou výhodou je, že filtr může učit i uživatel -- laik. Učící se filtry jsou nejúčinnější, učí-li je přímo sami koncoví uživatelé podle svého individuálního názoru, co je spam a co ne. Přesto se bayesovské filtry používají i na serverech, kde učení probíhá pro všechny uživatele serveru společně.
Bayesovský filtr je součástí např. poštovního klienta Mozilla Thunderbird. Příkladem čistě bayesovského filtru pro server je bogofilter.
[editovat] Související články
Jiné typy obtěžující pošty
- hoaxy
- e-mailoví červi
- počítačový virus
Další druhy spamu
