Schwarzenbergové
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Schwarzenbergové jsou původem francký šlechtický rod, poprvé doložený v roce 1172 pod jménem Seinsheim (pod tímto jménem vystupovali až do 15. století). Užívali sedmkrát modro-stříbrně polceného znaku.
Roku 1417 byli povýšeni do stavu svobodných pánů ze Schwarzenbergu a v roce 1599 obdržel Adolf Schwarzenberg za vítězství nad Turky v bitvě u Rábu titul říšského hraběte a polepšení erbu (pole s hlavou Turka, kterému vyklovává oči krkavec). V roce 1654 získali Schwarzenbergové inkolát v Čechách a roku 1670 byl Jan Adolf ze Schwarzenberka povýšen na říšského knížete.
Nákupem statků a dědictvím po Eggenbercích vytvořili rozsáhlou državu v jižních a severních Čechách (např. Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou, Netolice, Prachatice, Volary, Vimperk, Orlík) a připojili ji k územím drženým v Bavorsku, Rakousích a ve Štýrsku. V roce 1723 získali titul krumlovského vévody. Před 1. světovou válkou vlastnily dvě větve rodu (hlubocko-krumlovská a orlická) jen v Čechách 176 146 ha půdy s významným lesním, polním a rybničním hospodářstvím, doly, pivovary, cukrovary, vápenkami a jinými podniky.
Po pozemkové reformě v roce 1922 převzal postupně 61 000 ha stát. V roce 1942 byla na majetek orlické větve dosazena německá nucená správa. V roce 1947 byl tzv. Lex Schwarzenberg převeden veškerý nemovitý majetek i s inventářem a provozním kapitálem hlubocké větve do vlastnictví státu. O dva roky později musel představitel orlické větve Karel, 6. kníže Schwarzenberg s rodinou uprchnout z Československa. Hlavním představitelem rodu je v současnosti jeho syn Karel Schwarzenberg, který byl v roce 1967 adoptován Jindřichem Schwarzenbergem, členem hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů. Po Jindřichově smrti a smrti svého adoptivního strýce spojil Karel Schwarzenberg obě schwarzenberské větve i jejich majetek. Po přesídlení do České republiky v roce 1990 zrestituoval majetek orlické větve.
