Révovité
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Révovité | ||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Réva vinná |
||||||||||||
Taxonomické zařazení | ||||||||||||
|
||||||||||||
Rody | ||||||||||||
|
Rostliny v čeledi révovité (Vitaceae) jsou popínavé dřeviny (liány) mohutného růstu. Vyskytují se ve vlhkých lužních lesích i na suchých stanovištích na úbočích hor. Vyžadují dostatek přímého slunečního světla, dostatek vody (optimálně 600–800 mm srážek za rok), průměrnou roční teplotu minimálně kolem 9 °C a propustnou a záhřevnou půdu. Nejvýznamnějším představitelem je réva vinná (vitis vinifera), používaná pro výrobu vína.
Révovité se dělí na dvě podčeledi, Leeoideae a Vitoideae. Do podčeledi Vitoideae jsou zařazeny následující rody:
- Ampelocissus
- Parthenocissus
- Ampelopsis
- Cissus
- Tetrastigma
- Rhoicissus
- Plerisanthes
- Clematicissus
- Landukia
- Vitis (Réva)
[editovat] Literatura
- Stanislav Musil, Josef Menšík: Vinařství, učební text pro zemědělské technické školy a zemědělské mistrovské školy. Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1963.
- Vilém Kraus, Václav Pubal, Miloslav Vávra, Antonín Vermouz, Jana Vignatiová, Metoděl Zemek, Alena Zimáková: Vinohradnictví, kapitoly z dějinného vývoje od minulosti do současnosti na Moravě a v Čechách. Nakladatelství Blok v Brně, 1973.
Tento vinařský článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |