Pstřeň dubový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pstřeň dubový

autor Jiří Kovač

Taxonomické zařazení

Říše:	houby (Fungi)
Oddělení:	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída:	stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída:	houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád:	lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď:	pstřeňovité (Fistulinaceae)
Rod:	pstřeň (Fistulina)

Binomické jméno

Fistulina hepatica
(Schaeff.) With., 1792

Pstřeň dubový (Fistulina hepatica (Schaeff.) With., 1792) je jedlá dřevokazná houba z čeledi pstřeňovitých.

[editovat] Synonyma

Agarico-carnis lingua-bovis Paulet,1793
Boletus buglossum Retz., 1769
Boletus bulliardii J.F. Gmel., 1792
Boletus hepaticus Schaeff., 1774
Fistulina buglossum (Retz.) Pers., 1794
Fistulina endoxantha Speg., 1921
Fistulina hepatica var. endoxantha (Speg.) J.E. Wright, 1961
Fistulina sarcoides St.-Amans, 1821
Hypodrys hepaticus (Schaeff.) Pers., 1825

[editovat] Popis

Klobouky pstřeně dubového mají 5-25 cm v průměru. Tvar je polokruhovitý nebo jazykovitý, plodnice je přirostlá krátkým třeněm nebo bokem k dřevu, masitý. Na povrchu někdy stéká červená medovitá šťáva, jinak je drsný až bradavčitý, barvy červené až červenohnědé.
Rourky nesrostlé, až 1,5cm vysoké, válcovité, s póry okrouhlými, 0,3 mm v průměru, bělavými až krémovými, které stářím a otlačením hnědočervenají.
Dužnina je červená, masitá, šťavnatá, na řezu světleji žíhaná, na řezu roní červenou šťávu.
Vůně i chuť je nakyslá.
Výtrusný prach je bezbarvý.

[editovat] Výskyt

Roste převážně v červenci až říjnu, výjimečně i listopadu jednotlivě nebo i po několika plodnicích na živých kmenech a pařezech listnáčů, zejména dubů a kaštanovníků. Upřednostňuje teplejší oblasti. Působí jádrovou hnilobu, ale strom nezahubí, nýbrž způsobí zhnědnutí dřeva napadeného stromu, čehož se využívá v truhlářské výrobě. Často roste ve větších výškách.