Pražský krysařík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pražský krysařík
Země původu:	Česká republika
Klasifikace FCI	neuznané plemeno
Zbarvení:	černé s pálením nebo žluté
Výška v kohoutku:	20 - 23 cm
Váha:	přibližně 2,6 kg
Návrh standardu plemene

Obsah 1 Historie 2 Vzhled 3 Povaha 4 Výživa 5 Choroby 6 Výstavy 7 Výchova 8 Držení 9 Péče

[editovat] Historie

Tento pes sahá hluboko do naší historie. Chov malých psíků, ať již byli označováni jako ratlíci či pinčové, je v českých zemích tradiční. Nejprve byli chováni v domácnostech k chytání krys, později potkanů a dalších hlodavců. V době, která už znala kanalizaci a vyšší stupeň osobní hygieny, se z nich stali mazlíčci městských obyvatel. Na venkově však stále plnili svou původní funkci - chytali hlodavce a oznamovali příchozí. Zda to byli pravověrní krysaříci či trpasličí pinčové nebo (a to nejspíš) křízenci obou, není zcela jasné. Byl to častý host při královských hostinách českých králů na pražském hradě. V minulosti byl pro tohoto psa nejvíce rozšířen počeštěný německý název ratlík (z německého slova Rattler,což znamená krysař). Od českého překladu tohoto jména je odvozen zdrobnělý název krysařík. Podle Emila Jecha, který se v článku Ratlík v dějinách (Pes přítel člověka č.3/1971) odvolává na německého kronikáře Einharda, životopisce slavného panovníka, obdržel Karel Veliký od českého knížete malého psíka jako posla míru, přátelství a vyrovnání všech sporů a nedorozumění mezi oběma zeměmi.

[editovat] Vzhled

• hlava a lebka - Hlava je hruškovitého tvaru, líce jsou poněkud vystouplé a výrazné.
• nos - Nosní hřbet je rovný a tvoří přibližně 1/3 celkové délky hlavy, zužuje se k čenichu. V horní části vytváří tupý klín.
• oči- Kulaté, střední velikosti, vystouplé, dosti vzdálené od sebe. Víčka jsou přilehlá, takže není vidět spojivka.
• uši - Dlouhé ve tvaru V jsou v zadní části hlavy. Mohou být vztyčené nebo polosklopené.
• krk - Je v harmonickém souladu k tělu, ušlechtile klenutý, bez volné kůže.
• hrudní končetiny - Při pohledu zepředu rovné a souběžné, ne příliš široce stojící.
• pánevní končetiny - Stehno je široké s dobře vyvinutými svaly, které umožnují vydatný pohyb. Při pohledu ze zadu je postavení ne příliš široké, rovné a souběžné.
• tlapky - Takzvané kočičí, což znamená, že jsou zaoblené, tvořené krátkými k sobě dobře přiléhajícími vyklenutými prsty. Drápy jsou tmavé.
• ocas - Je vysoko nasazený v rovině hřbetu a směřuje šikmo vzhůru. U kořene je silný a ke špičce se zužuje.
• srst a barva srsti - Krátkosrstý psík. Zbarvení srsti může být žlutá, hnědá s pálením, modrá, nejčastěji černá s pálením. Krátká, lesklá, přiléhající k tělu, kryjící dokonale kůži. Na hlavě je srst obvykle řidší a kratší než na těle.

[editovat] Povaha

Zvědavá, pozorná, jemná, mazlivá, čtverácká. Je velice ostražitý, hbitý, rychlý, obratný a neúnavný. Ke své rodině přítulný, nedůvěřivý k cizím lidem - velmi dobrý hlídač!

[editovat] Výživa

Vzhledem k velikosti pražského krysaříka a jeho vyšší potřebě energie se doporučuje i u dospělých psů krmit 2x až 3x denně.

• klasické krmení - Je tvořeno masem hovězím, rybím a drůbežím s vhodnými přílohami, jako jsou těstoviny, rýže, zelenina, popř. ovesné vločky. Kladem je větší chutnost a záporem je časová náročnost a nepravidelný přísun minerálních látek.
• průmyslové krmení - Představují hlavně granule a konzervy. Jejich výhodou je vyváženost všech důležitých živin - minerálů i vitamínů a možnost vybrat druh vhodný pro malá plemena nebo aktivní psy.

[editovat] Choroby

Obecně lze říci, že pražský krysařík patří mezi zdravotně méně problémová plemena psů.

• nemoci zubů a dásní - Zvýšené ukládání zubního kamene, což způsobuje větší zápach z dutiny ústní, ale také rozvoj paradentózy, která způsobuje uvolnění zubů z dásní. Toto lze omezit pravidelným čistěním zubů a pravidelným odstraňováním zubního kamene u veterinálního lékaře.
• zlomeniny - Nejčastěji bývají zlomeny kosti záprstní a kosti předloktí, které bývají způsobeny seskočením psa například ze stolu nebo z náruče, popř. přišlápnutím nohy psa botou.
• problémy pohybového aparátu - Častým problémem je vyklubování, tzv. luxace čéšky kolenního kloubu. Dispozice k této vadě bývá dědičná.

[editovat] Výstavy

Pražský krysařík je zatím neuznané plemeno. K uznání je potřeba 64 jedinců nepříbuzných do třetí generace. To je při počtu chovných jedinců (cca 2500) a při počtu 1-3 štěňata na vrh za rok běh na dlouhou trať. Krysařiky nelze vystavovat na mezinárodních výstavách - v zahraničí ani v České republice. Možná je pouze účast na výstavách národních, oblastních, specíálních a klubových. Na Slovensku mohou krysaříci i na mezinárodní výstavy.

[editovat] Výchova

Výchova tohoto psíka není náročná, protože krysařík má pro výchovu dobré přirozené předpoklady - je inteligentní, vnímavý a bystrý, ale stejně jako u každého jiného psa by měla být důsledná. Musí se však vychovávat mírně a srozumitelně, nejsou vhodné žádné tvrdé tresty. Zásadně by se do výchovy nemělo plést mnoho osob najednou. V rodině by se této úlohy měl ujmout ten kdo má největší trpělivost a je důsledný. Ostatní členové rodiny by se měli shodnout na stejných výchovných postupech a povelech. Výchova je nutná i v případě, že chováme psa pouze pro radost. Nevychovaný pes je utrpením jak pro svého majitele, tak pro své okolí a v neposlední řadě je nejistý sám sebou.Pes je uzpůsoben pro život ve smečce a domestikovaný pes spatřuje ve své lidské rodině svoji smečku. Vůdce smečky nařizuje, odměňuje ale také trestá.

Základní pravidla výchovy:

• Vychovávejte svého psa hrou, bude se učit snadněji
• Buďte důslední
• Neuposlechne –li pes, následuje trest, poslechne-li musí následovat bouřlivá odměna.
• Trest i odměna musí následovat těsně po činu. Po delší době ztrácí účinnost, poněvadž pes si s trestem spojí vždy jenom to, co dělá právě v tom okamžiku.
• Nikdy netrestejte psa bitím / pak byste psa nevychovávali, ale týrali/. Ostré slovo se málokdy mine účinkem. Pokud nestačí lehce plácněte psa novinami popř. plácačkou na mouchy.
• Měňte tón svého hlasu podle toho , chválíte –li nebo káráte.
• Vykoná-li pes dobře, co po něm žádáte, pochvalte ho něžnými slůvky a pohlazením. Úspěšné učení podpoří i malé psí pochoutky.
• S výchovou k čistotnosti začínáme již v prvních týdnech života
• S ostatním cvičením je účelné začít, když jsou štěněti 3 měsíce. Nejučenlivější jsou psi mezi 4.a 6. měsícem.

Postupyy výcviku:

1. Nácvik čistoty.
2. Přivyknutí psa na jméno
3. Přivyknutí na obojek a na vodítko
4. Přijít na zavolání
5. Uposlechnutí na povel Fuj! a Dost!
6. Chůze na vodítku
7. Chůze u nohy bez vodítka
8. Povel sedni
9. Povel lehni

[editovat] Držení

V bytě.

[editovat] Péče

1x v týdnu vykartáčovat a pravidelně odstraňovat chloupky v uších. Otřít oči navlhčenou vatou. Pravidelně stříhat drápky.