Povodeň v Česku (2002)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.

Povodeň v Čechách z roku 2002 je jedna z největších událostí svého druhu v historii České republiky. Spolu s povodněmi na Moravě v roce 1997, patří k nejtěžším přirodním katastrofám moderní české historie.

[editovat] Příčina záplav:

6. srpna 2002 začala počasí v ČR ovlivňovat tlaková níže, která se svým frontálním systémem pozvolna postupovala k východu. Do 7. a 8. srpna vytrvalé silné srážky naplnily většinu jihočeských a západočeských řek. Ve čtvrtek 8. srpna již na některých místech dosáhla povodeň svým rozsahem 50leté vody (především na jihu čech). Situace se však pozvolna uklidňovala a 9. srpna přestalo pršet. Vltava v Praze dosáhla průtoku 1500 m3/s a začala klesat. 11. a 12. srpna začalo opět pršet. Nad jihozápadem čech se střetly dva výrazné frontální systémy, které se jenom pomalu posunovaly k severovýchodu. Návětrný efekt na jihu Čech navíc přinášel další zesilování deště. Půda přesycená vodou z předešlých srážek nedokázala zadržet vodu a ta stékala do naplněných řek. V týdnu od 12. do 18. srpna tak Českou republiku postihla pětiset až tisíciletá povodeň. Nejvíce byla postižena Vltava s jejími povodími, potom povodí Dyje, okrajově také toky v povodí Ohře a horního toku Labe.

Příčinou extrémních záplav byly nadprůměrné srážky, které v první srážkové epizodě zasáhly hlavně jih Čech a které sa v druhé epizodě vyskytovali již na většině území České republiky. Kromě značného nasycení půdy a koryt po první srážkové epizodě zde situaci ovlivnili mimo jiné i vodní díla a to zejména vltavské kaskády. Ta zachytila poměrně velkou část povodňové vlny z první srážkové epizody. Na druhou srážku již přehrady ale nestačily a povodeň bez větších překážek postupovala směrem do údolí. K znatelnému zploštění povodňové vlny Vltavy, resp. na Labi došlo až v důsledku rozlivů v Polabské nížině. Nicméně i to nestačilo a velká voda zasáhla i města dále na severu Čech a později i na německém úsece Labe.

[editovat] Postup povodně

7. srpna - Déšť rozvodňuje hladiny jihočeských řek, vodohospodáři odpouští naplněné přehrady (Lipno, Římov, Husinec), začínají přetékat rybníky.
8. srpna - Voda zaplavuje jihočeská města, voda z Malše se v Českých Budějovicích zastavila kousek od hlavního náměstí, odřízla centrum od sídlišť Šumava, Máj a Vltava. Bylo evakuováno přes 2000 lidí. Vltava v Praze přesáhla průtok 1000 m3/s (2 SPA).
9. srpna - Deště na jihu Čech ustaly a voda opadá. Vltava dosáhla průtoku 1500 m3/s (3 SPA) a začala klesat.
10. srpna - První vlna záplav končí a začíná velký úklid a sčítání škod, meteorologové však varují před dalšími vytrvalými srážkami. Vltava v Praze klesla na 2 SPA.
11. srpna - Odpoledne začíná na jihu čech silně pršet, vodohospodáří odpouští přehrady, ale slibují, že Vltava v Praze nepřesáhne 1. vlnu záplav. V Českých Budějovicích se staví hráze z pytlů s pískem.
12. srpna - Začíná katastrofa, ukazuje se, že druhá vlna bude mnohem silnější než první. Pod vodou se ocitají všechna velká jihočeská a západočeská města. Ve 13. hodin vyhlašuje jihočeský hejtman Jan Zahradník stav nebezpečí. Později vyhlásil stav nebezpečí i středočeský hejtman Petr Bendl. Premiér Špidla vyhlásil stav nouze pro středočeský, jihočeský, plzeňský a karlovarský kraj a pro Prahu. Déšť se rozšířil i na sever čech. Vltavou v Praze protéká 1790 m3/s a začíná evakuace ohrožených oblastí (očekává se 20 letá až 50 letá voda).
13. srpna - Stav nouze od 11 hodin začíná platit i v Ústeckém kraji. Ve všech uvedených krajích se evakuují celé vesnice, historické centrum Českých Budějovic, voda začíná strhávat první mosty. Na řadě míst v západních Čechách a v historickém centru Prahy se přerušují dodávky el. proudu. Voda se začíná objevovat také na Znojemsku, začíná zde evakuace. V Ústeckém kraji se připravují na stoletou vodu, probíhá hromadná evakuace měst a obcí, vypíná se elektřina a pomalu se zastavuje výroba velkých chemických podniků (Spolchemie, Lovochemie).
14. srpna - Voda na Plzeňsku a v jižních Čechách klesá, v Praze odpoledne Vltava a pozdně večer Dyje ve Znojmě kulminuje. Stále prší, zatím nejvíce na severu Čech, v Orlických a Jizerských horách a v Krkonoších. Ve středočeském kraji na Mělníku rozvodněná Vltava zvyšuje hladinu Labe a rozšiřuje koryto soutoku a začíná mít problémy Spolana v Neratovicích. Zhoršuje se stav na Litoměřicku, uzavírají se mosty (Štětí, oba v Ústí n. Labem). Problémy mají i obce na Jizeře.
15. srpna - Hladina Dyje na Znojemsku klesá. Nejhorší situace je v severních Čechách na Litoměřicku a ve středních Čechách kolem soutoku Labe s Vltavou jsou všechny vesnice minimálně metr pod vodou. Není most, přes který by se dalo přejet v Ústeckém kraji přes Labe.
16. srpna - V Českých Budějovicích stále nejde na všech místech proud. Na Litoměřicku se vytvořilo obrovské jezero od Štětí až po Ústí n. Labem, které má 80 km na délku a 10 km na šířku, spolko asi 30 vesnic, včetně několika celých měst. Labe zde kulminuje na bezmála 12 metrech (normální stav je 3,5 metru). Na rozvodněné Labe se připravují už jen v Děčíně.