Pole (informatika)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pojmem pole (také vektor) se v informatice označuje datová struktura, která sdružuje daný počet prvků (čísel, textových řetězců, ... ) o stejné velikosti. K jednotlivým prvkům pole se přistupuje pomocí jejich indexu (celého čísla, označujícího pořadí prvku). Velikost pole zůstavá při běhu programu neměnná (některé programovací jazyky toto omezení nekladou, zvětšení pole je ale časově náročná operace).

Ve většině programovacích jazyků je pole vestavěným datovým typem (viz též abstraktní datový typ).

[editovat] Operace s polem

přístup k prvku – probíhá v konstatním čase, pomocí indexu lze vypočítat přesnou adresu v paměti (viz pointerová aritmetika)
vyhledávání prvku – (lineární vyhledávání) probíhá v čase O(N); v nejhorším případě je nutné projít celé pole
vyhledávání prvku v seřazeném poli – hledání metodou půlení intervalu indexů pole (binární hledání), složitost O(log N)

[editovat] Indexování prvků

Různé programovací jazyky se (mimo jiné) liší v tom, jakým indexem označují první prvek pole:

C, C++, C#, Java a další indexují od nuly (a index vynásobený velikostí prvku v bytech vyjadřuje posunutí příslušného prvku v paměti od počátku pole)
BASIC indexuje od jedničky, což odpovídá matematickému značení a přirozenému počítání
Visual Basic, Pascal a umožňují nastavit horní a dolní meze pole individuálně

[editovat] Použití

Pole jsou jedním z nejzákladnějších datových typů, mají tedy široké použití nejen samy o sobě, ale také jako součást komplexnějších struktur, jako jsou haldy, hašovací tabulky či řetězce.

[editovat] Vícerozměrná pole

V praktických úlohách, zejména v náročnějších výpočetních a grafických aplikacích, se uplatňují i vícerozměrná pole. Ta se indexují uspořádanou k-ticí celých čísel (souřadnic) - např. ''a[3, 2, 5]''. Obzvláště často se používají dvourozměrná pole (matice), přičemž počet rozměrů pole je v drtivé většině případů menší nebo roven 3.