Podgrúň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Přírodní památka Podgrúň

Přírodní památka Podgrúň představuje vlhkou vrchovištní louku na severozápadním svahu v podhřebenové části rozsochy Kozlena - Gruň. Nachází se v pramenné oblasti potoka Jamník v nadmořské výšce 780 - 815 m, asi 0,4 km severozápadně od horské osady Gruň v Moravskoslezských Beskydech.

výměra 2,0652 ha
Katastrální území: Staré Hamry I, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy
Vyhlášeno: 1990

[editovat] Motiv ochrany

Zachování vrchovištní louky s výskytem vzácných a chráněných druhů rostlin.

[editovat] Geologie

Geologický podklad je budován flyšovými horninami slezského příkrovu, území leží na rozhraní godulských a istebňanských vrstev. Svah modelovaný tekoucí vodou je zvlněn zamokřenými úpady drobných pramenišť zdrojnic potoka Jamník.

[editovat] Botanika

Horní a střední část území zaujímají společenstva podmáčených stanovišť třídy Scheuchzerio-Caricetea fuscae. Vyznačují se vysokou pokryvností mechového patra tvořeného především rašeliníky (Sphagnum sp.) a ploníkem obecným (Polytrichum commune). Bylinné patro tvoří např. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum) a přeslička bahenní (Equisetum palustre), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice rusá (Carex flava agg.), ostřice ježatá (Carex echinata), violka bahenní (Viola palustris), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a pcháč bahenní (Cirsium palustre). Hojný je prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii) a mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus).

Společenstva níže ležících sušších částí inklinují ke krátkostébelným smilkovým loukám a pastvinám svazu Violion caninae s některými druhy svazu Vaccinion. Travinobylinné porosty tvoří smilka tuhá (Nardus stricta), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), kostřava červená (Festuca rubra) a kostřava ovčí (Festuca ovina), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), mochna nátržník (Potentilla erecta) a pryskyřník prudký (Ranunculus acris). V létě jsou nápadné jsou trsy hojného hořce tolitovitého (Gentiana asclepiadea). Roste tady jedna z největších populací brusnice brusinky (Vaccinium vitis-idaea) a jediná původní populace klikvy bahenní (Oxycoccus palustris) v CHKO Beskydy.

[editovat] Zoologie

Zaznamenány byly pouze běžnější druhy hmyzu. Z obojživelníků se vyskytuje např. skokan hnědý (Rana temporaria), z plazů ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), vzácně zmije obecná (Vipera berus).