Palác Heidžó

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Palác Heidžó (平城宮, Heidžó-kjú) ve městě Nara v prefektuře Nara byl japonským císařským sídlem během období Nara (710-784 n.l.). Zbytky paláce byly v roce 1998, spolu s několika dalšími památkami v Naře, zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO pod společným označením Památky na starobylou Naru.

Poté co bylo hlavní město přeloženo z Fudžiwara-kjó do Heidžó-kjó (tj."Hlavní město Heidžó", také zvané Nantó (南都, 'Jižní hlavní město') a později známé jako Nara) v roce 707, vedly se dlouhé diskuze o tom, kde by měl stát nový Císařský palác. Až v roce 745 bylo vybráno vhodné místo.

Město i palác byly plánovány po vzoru Chang'an (dnešní Si-an), hlavního města Číny během dynastie Tchang, tedy tehdejšího protějšku Nary. Město Chang'an bylo, stejně jako mnoho starobylých východoasijských měst, postaveno podle složitého systému představ a zákonů geomantie. To předurčilo rozvržení sítě ulic stejně jako potřebu umístit ochranné svatyně a chrámy na určitých místech města.

V souladu s tímto systémem byl Císařský palác postaven na severním konci ulice Suzaku, hlavní tepny města vedoucí ze severu na jih přes střed města. Ulice končila u Suzaku-mon(brána Suzaku) a palácové budovy byly postaveny kolem této brány. Mezi nejdůležitější části paláce patřily Daigoku-den, kde se vyřizovaly vládní záležitosti, Čódó-in, kde se konaly formální ceremonie, Dairi, císařova rezidence a úřady administrativy. Základy a stopy po těchto budovách jsou i dnes jasně viditelné.

Když bylo hlavní město přesunuto do Heian-kjó (dnes Kjóto), Císařský palác v Naře byl jednoduše opuštěn. V následujících stoletích počasí a „zub času“ pomalu nahlodávaly opuštěné budovy, až na konci 12. století (období Kamakura) zbyly pouze základy a podzemní část. Pouze části, které ležely pod zemí byly znovuobjeveny moderními archeology. Místo je stále oficiálně majetkem císaře, a proto zde nemohou být postaveny žádné nové stavby bez povolení císařského dvora. V roce 1955 začal archeologický průzkum a snahy o zrestaurování části paláce. V roce 1998 byla veřejnosti zpřístupněna obnovená brána Suzaku-mon a zahrada Tó-in.

Roku 1959 Narská národní kulturní organizace rozhodla, že se na místě bývalého paláce nebude stavět. Výjimky byly vydány pouze pro archeologický průzkum, restaurační práce a výstavbu železniční trati, která zasahuje na okraj palácových pozemků.

[editovat] Podívejte se také na

• Kókjo

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální stránky města Nary

	Japonské památky na Seznamu světového dědictví UNESCO
	Gusuku (Hrad Šuri, Kacuren, Naka, Nakidžin, Seifa-utaki, Sonohjan Utaki Išimon, Šikina-en, Tamaudun, Zakimi) | Hrad Himedži | Hórjúdži | Památník míru v Hirošimě | Poloostrov Kii (Hora Kója) | Kjóto (Bjódóin, Daigodži, Ginkakudži, Hongandži, Hrad Nidžó, Kijomizu-dera, Kinkakudži, Ninnadži, Rjóandži, Svatyně Kamo, Tódži) | Jakušima | Nara (Tódaidži, Saidaidži, Kófukudži, Kasuga, Gangódži, Jakušidži, Tóšódaidži, Palác Heidžó) | Nikkó (Futarasan džindža, Rinnódži, Tóšógú) | Svatyně Icukušima | Širakami-Sanči | Širakawa-go a Gokajama | Širetoko