Představa
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
Představa je stopa po vjemu v CNS, která se může později vybavit i bez působení původního jevu, tzn. názorný obraz něčeho co právě nepůsobí, ale dříve působilo na smysly; navazuje na vnímání.
Představa je oproti vjemu méně přesná, kratší (méně trvalá), zobrazuje jen nápadné jevy.
Eidetická představa: skoro stejně přesná jako vjem, jsou jí schopni jen lidé s přesnou fotografickou pamětí.
Asociace = spojování představ
- podle současnosti - 2 vjemy vznikají současně, mají tendence se vzájemně vyvolávat
- podle následnosti - 2 vjemy vznikly těsně po sobě – vyvolávají se současně.
[editovat] Typy představivosti
- vizuální (zraková)
- auditivní (sluchová)- představa melodie (dokonalá hud. skladatelé)
- motorická (pohybová)- představy tanečních kroků pohybů při práci - lze ovlivnit dlouho trvající (opakující se) činností
[editovat] Nedostatky a chyby
- iluze: zkreslený původní vjem
- halucinace: neskutečnou představu považujeme za skutečnou (reálný vjem)
příčiny:
- extrémní emocionalita: alkoholismus
- duševní choroby(poruchy)
- stres: extrémní fyzické a psychické vyčerpání
- senzorická deprivace: dlouhodobě být absolutně bez podnětů(tvorba umělých v mysli)
- hypnóza
- spánková deprivace:dlouhodobé zabráněni ve spánku
- halucinogenní drogy: LSD, hašiš, lysohlávky, marihuana
[editovat] Druhy představ
- vzpomínkové: odraz předmětů a jevů, které jsme dříve vnímali
- fantazijní: odraz nikdy nevnímaných jevů, ale složených ze známých prvků
- rekonstrukční: na základě schéma a informací složíme něco dosud neviděného (knihy)
- konstrukční: na základě známých jevů jsme schopni složit něco co dosud neexistovalo (vynálezci, architekti)
- snění: o skvělé budoucnosti (pozitivní motivace)
