Přechodové jevy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

[editovat] Přechodové jevy

Přechodový jev je fyzikální děj probíhající v časovém intervalu mezi dvěma ustálenými stavy. V ustáleném stavu se energie soustavy nemění (popř. se mění periodicky), v přechodovém stavu dochází ke změně energie soustavy.

Vznik jevu je podmíněn změnami energie v akumulačních prvcích obvodu (kondenzátory, cívky). Tyto změny nemohou proběhnout okamžitě, protože by vyžadovaly zdroj nekonečného výkonu. Charakter jevu závisí na druhu zapojených akumulačních součástek. Obsahuje-li obvod pouze jeden druh těchto součástek (tj. kromě odporu pouze kondenzátory nebo pouze cívky), nemůže dojít k vratné výměně energie a děj probíhá aperiodicky. Pokud však obvod obsahuje oba druhy akumulačních součástek, může za určitých podmínek dojít k tlumenému periodickému kmitání. Tyto obvody pak nazýváme oscilátory.

V praxi rozeznáváme dva druhy obvodů s přechodovými jevy:

1. Obvod RL
2. Obvod RC

[editovat] Přechodový jev v RL obvodu

RL obvod je tvořen zdrojem napětí a sériovým zapojením ideálního odporu (rezistoru) a ideální cívky.

Nabíjení:

Platí:
U = u_l+u_r [V] - pro výpočet celkového napětí
τ = L/R [s] - pro výpočet časové konstanty
i = I (1-e^-t/τ) [A] - pro výpočet okamžitého proudu v obvodu
u_R = U (1-e^-t/τ) [V] - pro výpočet okamžitého napětí na rezistoru
u_l = U e^-t/τ [V] - pro výpočet okamžitého napětí na cívce