Nálet
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nálet je vojenský termín, kterým se označuje letecký útok na nepřátelské postavení, či průmyslovou základnu nepřítele, případně i civilní cíle. Je prováděn prostřednictvím letectva a to nejčastěji za pomocí strategických bombardérů či stíhacích bombardérů, které jsou schopny napadnout nepřátelské území jak na frontě, tak i hluboko zanepřátelskou linií.
Pod pojmem nálet je nutno rozumět veškerý letecký útok za pomocí kulometů, raket, nejrůznějšího druhu bomb (tříštivé, zápalné) až po vypuštění atomových zbraní z paluby letadla.
Podle intenzity náletů se může rozlišovat na:
- plošný nálet (známo spíše pod pojmem kobercové bombardování, plošné bomabrdování či strategické bombardování) – mnoho strojů letíci vedle sebe a zasypávající určité území množstvím pum.
- taktické bombardování – útok na konkrétní malý cíl (postavení, stroj, bunkr atd.)
[editovat] Historie
První letecké bombardování je spojeno s rozvojem letectví respektive vzduchoplavby. Před I. světovou válkou byly nasazovány první pozorovatelské balóny, ze kterých byly vyhazovány nálože. Za I. světové války se objevily první letadla, která byla určena pro průzkumnou činnost, ale jejich posádky začali na palubu nosit ruční granáty, které nad nepřátelskými zákopy shazovali.
Začlenění letectva do pravidelných armád 30. let se ukázala nutností, která měla v následující válce zcela změnit průběh vedení bojů.
Během II. světové války byly nálety používány běžně a to jak na vojenské cíle, tak i na cíle civilní, které měly za úkol podlomit morálku obyvatelstva ve vedení dalších bojů. Během války byl nejčastějším typem kobercový nálet, jelikož tehdejší zaměřovací systémy ještě nebyly na dostatečné úrovni, aby byly schopny bombardovat přesné cíle.
V průběhu 20. století docházelo k modernizaci zaměřovacích systému a pohoných jednotek, což umožnilo vyrobit taktické rakety, které jsou schopny během náletu zasahovat cíle s metrovými přesnostmi.
Tento válečnický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |