Miroslav Florian
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Miroslav Florian (10. května 1931 – 10. května 1996) byl český básník a překladatel.
Zasloužilý umělec 1975, národní umělec 1982, nositel státní ceny Klementa Gottwalda 1973, Národní cena ČSR 1985. Byl dlouholetý člen výboru Svazu československých spisovatelů.
Pocházel z Kutné Hory, kde roku 1950 maturoval, poté vystudoval knihovnictví na Karlově universitě.
V letech 1952–1954 absolvoval vojenskou službu, kde se dostal do časopisu Československý voják, vojnu dokončil v redakci tohoto časopisu, to vedlo k jeho přestěhování do Prahy, kde zůstal i po vojně.
Od roku 1955 pracoval v Československém rozhlase a od roku 1958 až do roku 1977 v redakci nakladatelství Československý spisovatel.
Roku 1976 byl zvolen poslancem České národní rady.
[editovat] Dílo
V 50. letech byl vyznavač tzv. poezie všedního dne, kterou ozvláštnil citovým zaujetím. V pozdějším období zdůrazňoval občanskou angažovanost a úsilí postihnout základní etické normy tehdejší společnosti. Zcela se ztotožnil z Husákovou linií.
- Snubní prsten – 1948
- Záznam o potopě – 1953
- Otevřený dům – 1957
- Blízký hlas
- Závrať – 1957
- Tichá pošta – 1965, milostná lyrika
- Svatá pravda
- Iniciály
- Jízda na luční kobylce – 1974
- Hvězdná réva
- Modré z nebe – 1976
- Jeřabiny – 1977
- Dejte mi – zde se objevuje vidění světa v protikladech.
- Zelená flétna
- Odliv noci
- Zítřejší sněhy
- Prodloužený čas
- Vidět Neapol
- Sanatorium aneb Večer v králíkárně – 1995
