Minsk
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Minsk (bělorusky: Мінск, Менск; rusky: Минск; polsky: Mińsk) je hlavní a největší město Běloruska.
Obsah |
[editovat] Charakter města
Minsk má 1,8 milionu obyvatel. Je sídelním městem Společenství nezávislých států. V rámci územního dělení Běloruska má zvláštní status a je centrem Minské oblasti (Мiнская вобласць) a Minského rajonu (Менскі раён). Minsk leží na řekách Svislač (Свіслач) a Njamiha (Няміга) na 53° 54' 8" s. š. a 27° 33' 41" v. d.
[editovat] Historie
[editovat] Středověk
První z zmínka o Minsku je z roku 1067. V roce 1326 se Minsk stal součástí Velkovévodství litevského a roku 1499 získal městská práva. Od roku 1569 byl hlavím městem Minského vojvodství v Polsko-Litevské unii (Rzeczpospolita Obojga Narodów). Na začátku 18. století jej zničili Švédové. Jako důsledek tzv. druhého dělení Polska byl roku 1793 anektován Ruskem.
[editovat] Sovětská éra
Po druhé světové válce, během níž jej okupovali tři roky Němci, byl sice Minsk přestavěn, ne však ale rekonstruován, jako jiná města. Ruiny staletých starých domů ustoupily stalinistické architektuře – objevily se tak velké bulváry a velkolepé budovy. Díky rozvoji průmyslu město zaznamenalo velký růst. Již v roce 1972 překročilo 1 milion obyvatel, o daslších čtrnáct let později to bylo 1,5 milionu. Noví Minsčané byli většinou venkované z celého Běloruska, kteří se sem nastěhovali za prací. Pro ně tak vznikla velká panelová sídliště; město několikrát muselo posouvat své hranice.
V dubnu a květnu roku 1991 zde probíhaly masové demonstrace na podporu politických a ekonomických požadavků při přestavbě zkomírajícího Sovětského svazu. Od prosince téhož roku zde sídlí koordinační orgány SNS.
[editovat] Nová doba
Během 90. let a po pádu SSSR se Minsk začal měnit. Stal se hlavním městem země, vznikla nové velvyslanectví, z budov bývalých úřadů SSR se staly úřady vládní. V 90. letech také došlo v zemi k ekonomické krizi, která město poznamenala. Muselo být zastaveno mnoho velkolepých projektů, objevila se nezaměstnanost. Od začátku 21. století však investic opět přibývá; staví se nové obytné domy, silnice i metro. Většinu těchto aktivit vykonává vláda, jelikož soukromý sektor není vzhledem k politické situaci dostatečně rozvinut a je omezován.
[editovat] Podívejte se také na
|
|
---|---|
Oblasti (вобласьць) a jejich správní centra: Brestská oblast (Brest) | Homeľská oblast (Homeľ) | Hrodenská oblast (Hrodna) | Mahilëvská oblast (Mahilëv) | Minská oblast (Hlavní město Minsk) | Vicebcká oblast (Vicebck) |