Lavočkin La-200

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Původní Lavočkin La-200

Lavočkin La-200 bylo sovětské stíhací letadlo pro každé počasí. Byl to celokovový letoun s rozměrným trupem a šípovým křídlem, který byl vybaven vůbec prvním sovětským leteckým radiolokátorem RP-1 Izumrud. Poprvé vzlétl 9. září 1949.

V polovině roku 1951 ho však osudově zasáhla změna strategické koncepce sovětského letectva, jenž ho zařadila do nové role dálkového stíhače. Kvůli tomu musela být vyvinuta nová verze La-200B s výkonnějším radiolokátorem RP-2 Izumrud a výkonnějšími motory. Nový radiolokátor vyžadoval výrazně mohutnější kryt antény, což nakonec dostalo letoun na samé hranice jeho možností. Navíc La-200B nedokázal vyhovět požadavku na předepsaný dolet dálkového stíhače - 3500 km. Proto byl postaven pouze jediný prototyp.

[editovat] Specifikace (La-200B)

[editovat] Technické údaje

• Posádka: 2
• Délka: 17,33 m
• Rozpětí: 12,95 m
• Výška:
• Plocha křídel: 40 m²
• Hmotnost (prázdný): 8 810 kg
• Hmotnost (naložen): 11 560 kg
• Maximální vzletová hmotnost: 16 244 kg
• Pohonná jednotka: 2 × proudový motor Klimov VK-1A, každý o tahu 30,7 kN

[editovat] Výkony

• Maximální rychlost: 1 030 km/h ve výšce 5 000 m
• Akční rádius: 960 km
• Přeletový dolet: 2 800 km
• Dostup: 14 200 m
• Stoupavost: 23,81 m/s
• Zátěž křídel: 289 kg/m²
• Tah/Hmotnost:

[editovat] Výzbroj

• 3x 37 mm kanón NS-37