Látka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o pojmu látka z pohledu fyziky a chemie. Další významy jsou uvedeny v článku Látka (rozcestník).

Hmotný svět kolem nás je tvořen rozličnými fyzikálními tělesy, které jsou charakterizovány na jedné straně tvarem (a velikostí) a na druhé straně látkou (substancí) - materiálem, z něhož jsou utvořeny.

Obecně rozlišujeme látky homogenní (sourodé, stejnorodé), u kterých se vlastnosti (např. barva, hustota, teplota) v celém objemu tělesa vůbec nemění (nebo - v případě kontinuálního homogenního tělesa, jímž je například sloupec vzduchu od povrchu Země do stratosféry - se mění plynule), a látky heterogenní (různorodé, nestejnorodé) složené z fyzikálních tělísek různých vlastností - například beton je obvykle složen z tělísek kameniva (např. štěrku), zrnek písku a jehlicovitých krystalků vzniklých krystalizací z mokré betonové směsi (malty) při jejím tvrdnutí.

Homogenní látky mohou mít tři skupenství - plynné, kapalné a tuhé. Podrobíme-li homogenní látky cyklu ohřevu a následného ochlazování spojeného se změnou skupenství či rozpuštění ve vodě a následné krystalizaci, dochází u některých látek k tomu, že první frakce získané ochlazením (např. při destilaci) mají jiné chemické složení než frakce získané později. Takové látky označují chemici jako homogenní směsi (příkladem může být roztok soli ve vodě - slaná voda). Jen některé homogenní látkami mají tu vlastnost, že při separačních (dělicích) procesech (při rekrystalizaci, při destilaci, při sublimaci) mají ve všech frakcích stejné chemické složení. Takové látky jsou (chemicky) čistými látkami a nazýváme je chemickými individui (chemickými jedinci). Chemickými individui jsou jednak chemické prvky (elementy) - čisté látky, které nelze rozložit na látky jednodušší, jednak chemické sloučeniny složené ze dvou či více prvků.

Z hlediska poznatků moderní fyziky je látka, tvořená atomy (molekulami) jen jednou z forem hmoty. V rámci kosmu existují totiž stavy, které bychom stěží mohli označit jako látku. Podle hypotézy Velkého třesku víme, že látka jako forma hmoty vznikla až v určité etapě vývoje vesmíru. Různé formy záření a plasmatu (tvořícího hvězdy) či dokonce prostředí černé díry nemůžeme považovat za látky. Látkou také není ani teplo ani světlo ani magnetické pole. V užším pojetím není látkou žádné prostředí (kontinuum), které nemá vlastnosti plynu nebo kapaliny nebo pevné látky - nebo není některou z heterogenních směsí plynu a kapalin a pevných látek (například pěny, suspenze, emulze, aerosoly atp.)