Konec starých časů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Konec starých časů je román Vladislava Vančury poprvé vydaný roku 1934 nakladatelsvím Melantrich. Jeho děj se odehrává na prahu 20. let 20. století na smyšleném jihočeském zámku Kratochvíle. Hlavní postavou je kníže a plukovník Alexandr Megalrogov.

[editovat] Historie díla

Úryvky románu byly před knižním vydáním publikovány v Měsíci, Národním osvobození, Českém slově, Právu lidu a Almanachu Kmene.^[1]

Román dosud vyšel v osmi vydáních, naposledy v roce 2006.^[2]

V roce 1989 román zfilmoval režisér Jiří Menzel.^[3]

[editovat] Postavy

• Alexandr Megalrogov – ruský kníže a plukovník carské armády nesoucí rysy barona Prášila
• Bernard Spera – zámecký knihovník, vypravěč
• Váňa – sluha knížete Megalrogova
• Josef Stoklasa – regent Kratochvíle
• Jakub Lhota
• Jan Lhota – syn Jakuba
• Josef Pustina – advokát
• Michaela a Kitty – Stoklasovy dcery
• Marcel – sirotek
• Ellen, Susanne – vychovatelky
• Cornelie – klíčnice
• Charousek – sedlák

[editovat] Reference

1. ↑ POLÁČEK, Jiří. Návrat knížete Megalrogova – Konec starých časů v zrcadle kritiky. Tvar, 2006, č. 20, s. 6.
2. ↑ Přehled vydání románu Konec starých časů v databázi Národní knihovny ČR
3. ↑ Záznam filmu Konec starých časů v The Internet Movie Database

[editovat] Externí odkazy