Josef Kajetán Tyl
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Kajetán Tyl (4. února 1808 Kutná Hora – 11. července 1856 Plzeň) byl český dramatik a spisovatel.
Obsah |
[editovat] Život
Studoval gymnázium v Praze (od r. 1822), roku 1827 odešel studovat do Hradce Králové, kde se seznámil V. K. Klicperou.
Po ukončení gymnázia (1828) odešel studovat filosofickou fakultu do Prahy. Studia nedokončil.
Stal se členem Hilmerovy kočovné společnosti, kde se blíže seznámil s Magdalenou Forhajnovou, se kterou se brzy oženil. Po dvou letech u této společnosti se vrátil do Prahy.
V Praze získal místo účetního (fourier) ve vojenské kanceláři 28. pěšího pluku, kde pracoval až do roku 1842. Ve volném čase se dále věnoval divadlu a novinařině.
Od r. 1833 prakticky vedl redakci časopisu Jindy a Nyní, tento časopis se po roce (1834) změnil na Kwěty. Ty regigoval do r. 1836 a v letech 1840–1845. Dále vydával časopis Vlastimil (1840–1842, v letech 1846–1849 vydával Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro vesnice – Sedlské noviny, ale tento pokus brzy ztroskotal.
V roce 1835 dal dohromady ochotnickou společnost, která hrála české hry ve Stavovském divadle. Roku 1837 založil Kajetánské divadlo a roku 1842 se pokusil založit pouze české divadlo v Růžové ulici (poblíž Hlavního nádraží).
Roku 1846 odchází do Stavovského divadla, kde působil jako dramatik. Ředitelem Hofmanem je pověřen řízením českých představení (do r. 1851). V této době se dostal na vrchol kariéry, vychází všechny jeho spisy, dostal cenu Matice české a zlatý prsten za literaturu, byl nazýván miláčkem českého národa.
V této době působí jako organizátor českého kulturního života (organizuje plesy atp.).
V r. 1848 se také angažoval politicky, byl členem Svatováclavského výboru, Slovanského sjezdu a účastnil se založení Slovanské Lípy.
Byl zvolen poslancem do říšského sněmu.
V této době si udělal spoustu nepřátel a jakmile se situace změnila, byl propuštěn z divadla. Poté odešel k Zollnerově kočovné společnosti, těžce onemocněl a nakonec zemřel v Plzni v bídě.
[editovat] Dílo
Cílem jeho tvorby bylo vytvořit české drama. Nejprve hry pouze překládal, ale pak je začal i psát.
[editovat] Hry
- Výhoň dub – tato hra je špatná, byla to jeho první hra a tento neúspěch ho na chvíli odradil od psaní.
- Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka – (1834) hra se zpěvy, z venkovského prostředí. Zcela zapadla, ale poprvé zde zazněla česká hymna.
- Čestmír
- Slepý mládenec
- Paní Marjánka, matka pluku
[editovat] Hry ze života pražských lidí
- Pražský flamendr
- Bankrotář
- Paličova dcera (1847) Rozárka je dcera venkovského paliče Valenty. Valenta se ze zoufalství a zlosti dopustí žhářství. Rozárka bere vinu na sebe, protože nechce, aby její sourozenci měli otce paliče.
- Chudý kejklíř
[editovat] Dramatické báchorky
- Strakonický dudák aneb Hody divých žen – dudák Švanda odchází do ciziny za vyšším výdělkem, ale pak si uvědomuje, co pro něj domov znamená a vrací se zpět. Tyl chtěl odsoudit lidi, kteří odešli do ciziny. Pokouší se agitovat pro myšlenku, aby lidé pracovali doma – pro národ.
- Lesní panna aneb cesta do Ameriky – objevuje se zde stejná myšlenka jako ve Strakonickém dudákovi.
- Tvrdohlavá žena aneb zamilovaný školní mládenec – reagovala na politickou situaci roku 1848, na tuto situaci zde je mnoho narážek. Hlavní hrdinkou je mlynářka, která nechce dát svou dceru školnímu mládenci. Horský duch ji za to spálí mlýn a nechá ji bloudit, až si uvědomí svou chybu a sebe i svou dceru provdá.
- Jiříkovo vidění
- Čert na zemi
[editovat] Historické hry
- Krvavý soud aneb kutnohorští havíři – zachycuje zde potlačení vzpoury kutnohorských havířů v 15. stol.. Inspirací mu byla stávka smíchovských havířů v r. 1844. Opat (hlavní hrdina), který se snaží vyřešit spory dohodou, je popraven.
- Jan Hus – hra je namířena proti církvi. Je zde poměrně mnoho historických nepřesností, Hus se v Kostnici setkává s Janem Žižkou, který je pro Tyla ideálním lidovým vůdcem. Tyl udělal z Husa bojovníka za ideály roku 1848.
- Žižka z Trocnova
- Staré město a Malá strana
- Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové
- Měšťané a študenti
[editovat] Nedramatická tvorba
- Dekret Kutnohorský – novela
- Rozina Ruthartová – novela
- Poslední Čech – neúspěšný román, obrací se k odnárodněné šlechtě. Hrabě Veliký se považuje za poslední Čecha a chce pro národ získat svého syna, který se národu vzdálil. Nakonec se mu to podaří.
[editovat] Drobná díla
- České garanáty – satira
- Poměnky z roztěže – satira (vyd.1844)
- Kusy mého srdce – povídky (autobiografie)
- S poctivostí nejdál dojdeš – povídka
- Zloděj – povídka
- Karbaník a jeho milá – povídka
- Braniboři v Čechách – povídka
- Rozervanec – odsouzení romantických životních postojů, kritika K. H. Máchy, především jeho Máje
