Jeremjáš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o proroku Jeremjášovi. Další významy tohoto slova viz Jeremjáš (rozcestník)

Jeremjáš (hebr. ירמיהו Jirmajáhú), syn Chilkijášův, byl starozákonní prorok. Datum jeho narození ani jeho smrti není známo; působil od dnů krále Jóšijáše až do zániku Judského království v roce 587/6 př. Kr. Jediné prameny o jeho životě a působení pocházejí ze stejnojmenné knihy Jeremjáš a z posledních kapitol 2. knihy královské.

[editovat] Život

Podle údajů v Jer 1,1-3 pocházel Jeremjáš z rodu Benjamín z Anatótu. Začal působit ve 13. roce vlády judského krále Jóšijáše (640-609 př. Kr.), tj. přibližně v roce 627 př. Kr. Jeho působení za tohoto krále je však nejasné, neboť se o něm ve svých výrocích nikde nezmiňuje. Nenajdeme v nich žádnou narážku na Jóšijášovu náboženskou reformu a výroky namířené proti Asýrii, které v této době byly velmi časté (viz např. kniha Nahum), působí v knize Jeremjáš spíše dojmem zašlých vzpomínek.

Jeremjáš působil v Jeruzalémě, kde náležel k „pacifické“ straně. Naléhal na krále a na dvůr, aby se v nebezpečné politické situaci nesnažili kličkovat a hrát nebezpečné partie, ale aby se dobrovolně podvolili nové mocnosti, [[Babyonie|babylonskému[[ králi, nespoléhali na svou sílu a na vratkou pomoc Egypta a okolních národů a nepokoušeli se o vzpouru proti Babylonii. Jeremjáš měl co do činění především s posledním judským králem Sidkijášem (597-587/6). Apeloval především na obrácení a návratu k Bohu, na důvěru v něj, nikoli v člověka, a na přijetí „trestu“, který se zatím projevuje jen ve vazalství. Jeho rad však král ani dvůr nedbali, Judsko povstalo proti Babylonii a bylo v roce 587/6 př. Kr. zničeno.

Jeho první velké veřejné vystoupení se datuje na začátek kralování Jóšijášova syna Jójakíma, kdy vystoupil v chrámu s dlouhou řečí. Tato řeč byla prvním případem, kdy se mezi kněžími a proroky rozhodovalo o jeho životě a smrti. Od té doby Jeremjáš pro své přesvědčení a poslání velmi trpěl, několikrát se ocitl ve vězení a několikrát téměř ztratil život, ale na rozdíl od jiných proroků (např. Uriáše) nad ním bděla ochranná ruka nětkerých mocných dvořanů nebo štěstí, a tak nakonec vždy vyvázl.

Jeremjáš měl i svého „sekretáře“ či písaře, který se jmenoval Báruch a který zaznamenával Jeremjášova slova a také je hlásal či předčítal, když byl Jeremjáš zrovna ve vězení.

Při dobytí Jeruzaléma babylonským králem Nabukadnezarem II. byl uchráněn, neboť se na něj vztahoval zvláštní výnos chránící jeho osobu. Patrně byla Jeremjášova slova známá obecně a i v Babylonii, kam do židovské obce posílal listy nabádající k přijetí babylonské nadvlády a k podřízení se vládě. Jelikož také vyzýval krále, aby se vzdal, předvídal dobytí Jeruzaléma a označoval Nabukadnezara za Božího vyvoleného, znamenal pro Nabukadnezara přítele a spojence.

Stopy po Jeremjášovi se ztrácejí v okamžiku, kdy byl zavražděn judský správce Gedaljáš, dosazený Babyloňany a působící v Mispě, a kdy spiklenci s sebou na útěku do Egypta unesli i Jeremjáše. Jeremjáš patrně v Egyptě nakonec zemřel, neznámo kdy.