Jan Antonín Votápek z Ritterwaldu
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Příbuzenstvo | |
---|---|
otec |
Jan Antonín Votápek z Ritterwaldu (1706 Tábor – 1782 Měšice u Tábora) byl táborský rychtář. Byl prvorozeným synem táborského rychtáře Jana Petra Votápka z Ritterwaldu. 1726 se imatrikuluje na Právnické fakultě KU v Praze. Po studiích se vrací 1731 do Tábora, kde se stává městským notářem. Když v roce 1762 rezignuje jeho otec, Jan Petr, na úřad městského rychtáře, stává se Jan Antonín sám táborským rychtářem. V roce 1750 kupuje od Jana Josefa Carreta hraběte z Millesima barokní zámek v Měšicích u Tábora. Několikrát se opakující sen (1782) o zazděné služce Anně (1555) ho vede k hledání její kostry v renezančních prostorách zámku. V dutém, nosném pilíři, kde se domnívá nalézt kostru Anny, však nachází poklad – hlíněný hrnec plný stříbrňáků. Na počest nálezu nechává postavit na Měšickém vršku rokokovou kapličku, kterou nechává budějovickým biskupem zasvětit sv. Anně. Jeden den poté, roku 1782, na zámku v Měšicích u Tábora umírá. Vdova, Lidmila Votápková z Ritterwaldu, zůstává na zámku v Měšicích do roku 1792, kdy jej prodává Janovi Hennygarovi z Eberka.
[editovat] Literární prameny
- Bada, Josef: „Stručné dějiny barokního zámku v Táboře-Měšicích“ (příspěvek v knize Christiany Berwidové-Buquoyové: „Tábor-Měšice“, České Budějovice 2005)
- Berwidová-Buquoyová, Christiane: „Legenda o zazděné služce Anně“ (příspěvek v knize Christiany Berwidové-Buquoyové: „Tábor-Měšice“, České Budějovice 2005).
- Berwid-Buquoy, Jan: „Táborská obec mezi legendami a skutečností - Měšice nejsou Měšice a sv. Anna není sv. Anna“ (příspěvek v knize Christiany Berwidové-Buquoyové: „Tábor-Měšice“, České Budějovice 2005).