IMS
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
IMS (IP Multimedia Subsystem) je univerzální přístupové schéma k UMTS, CDMA2000 i fixně mobilním službám, která má nahradit dosavadní rozdělení na okruhový (CS) a paketově spínaný (PS) přístup. U UMTS je definována od UMTS Release 4. Právě proto, že IMS je definováno jak pro sítě 3G, tak pro fixní telefonní sítě, označuje se také za službu fixně/mobilní konvergence a za součást definice NGN, Next Generation Networks.
Toto přístupové schéma se snaží odstranit rozdělení sítě do dvou částí, paketové a okruhově spínané. IMS sjednocuje přenos hlasu i dat na paketovou bázi, tedy ponechává stávající způsob přenosu dat a přenos hlasu převádí v zásadě na VoIP platformu SIP protokolu spolu se zavedením kvality řízení přenosu a priorizaci VoIP na bázi QoS. Tím se do značné míry má sítím 3G ulehčit a zjednodušit práce s daty.
Řešení IMS by se dalo označit za geniální a všeřešící, nebýt několika závažných problémů, které s sebou přináší. Především je nutno si uvědomit, že všechny existující a v dohledné době vznikající 3G sítě toto řešení neobsahují a práci s ním nezvládají žádné mobilní telefony, ať již W-CDMA nebo CDMA2000. V případě WCDMA jsou všechny mobilní sítě i telefony stavěny na bázi tzv. Release 99, která IMS specifikaci neobsahuje. V okamžiku příchodu IMS na trh se operátoři budou muset vypořádat se stávajícími klienty a prozatím neexistuje žádné „zapouzdření“ stávajících paketových a okruhovách přenosů do IMS domény tak, aby dnes prodávané mobilní telefony mohly pracovat výhradně v IMS. Východisko z toho je nepochybně velmi jednoduché – operátoři ponechají v provozu paketové i okruhové domény a adaptaci IMS budou přijímat velmi vlažně, pokud vůbec, protože jejich problémy nevyřeší v nejbližších pěti letech a bude znamenat jen další investiční a provozní náklady.
Druhým problémem IMS je fakt, že neexistuje. Ačkoliv v případě WCDMA je specifikace Release 4 již rok na světě, výrobci mají zatím k dispozici prototypová a zkušební řešení, případně hezké barevné letáčky. Na praktickou implementaci do sítí je to příliš málo. Problémy s praktickou realizací VoIP pro kvalitní přenos hlasu v paketovém prostředí jsou zatím příliš velké a odhaduje se, že první použitelné IMS systémy budou výrobci schopni dodávat kolem roku 2007-8, tedy v době, kdy už většina UMTS sítí bude zainvestovaná a operátoři budou mít prodané stamiliony mobilních telefonů bez podpory IMS. I v mobilech totiž podpora IMS zatím chybí.
Poslední bolístkou IMS je skutečnost, že neřeší důsledně problém zpoždění dat – jejich veliké latence při průchodu mobilní sítí. Až půlvteřinová latence, jakou nabírají data v GPRS sítí se sice v 3G sítích o něco snižuje, ale ani IMS se zřejmě nepodaří latenci zredukovat na desítky milivteřin. Pro správné fungování VoIP není totiž ani tak podstatná latence, jako jitter , rozptyl ve zpoždění. Proto se všechna řešení IMS zaměřují především na zredukování rozptylu a snižování latence je na vedlejší koleji.
