Heterogenní směs
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Heterogenní směs je systém složený z několika fází. Na rozhranní těchto fází se chemické a fyzikální vlastnosti mění skokem. Nazývá se též směs různorodá.
Je to takový druh směsi, ve kterém jednotlivé složky můžeme rozlišit pouhým okem. Typickým příkadem takové směsi je např. žula, v níž můžeme zřetelně vidět rozhraní mezi fázemi.
[editovat] Třídění heterogenních směsí
Máme dvě možnosti třídění heterogenních směsí. První z nich je třídění podle počtu složek, takhle se dělí na dvousložkové, třísložkové a vícesložkové. Příkladem dvousložkové směsi je směs naftalenu a písku třísložkové směsi je právě již zmiňovaná žula.
Druhá možnost je třídění heterogenních směsí podle jejich složení. Rozlišujeme čtyři druhy heterogenních směsí (takhle členíme pouze dvousložkové směsi):
- suspenze (pevná látka + kapalina)
- emulze (kapalina + kapalina)
- pěna (kapalina/pevná látka + plyn v určitém v poměru: bubliny plynu oddělené kapalinou či pevnou látkou)
- aerosoly
- mlha (plyn + kapalina v určitém poměru: kapénky kapaliny oddělené plynem)
- dým (plyn + pevná látka: tělíska pevné létky oddělená plynem)
[editovat] Oddělování složek ze směsí heterogenních
Složky, ze kterých jsou složené heterogenní směsi můžeme oddělovat několika metodami. Nejjednodušší metodou pro oddělování složek je přebírání. Usazování nám slouží pro oddělení složek, které jsou vzájemně nerozpustné, to jsou například směsi složené z nemísitlených kapalin nebo nerozpustné látky v kapalině. Vychází z různé hustoty složek směsi.
Odstřeďování se používá pouze v případě, že jedna ze složek je kapalná. Provádí se v tzv. odstředivkách. Filtrace se používá pro oddělení pevné látky od kapalné nebo pevné látky od plynné. Pevná látka se zachytí na filtru, zatímco filtrem proteče do kádinky čistá kapalina či plyn, čistá látka v kádince se nazývá filtrát. Nejvhodnějším filtrem je filtrační papír. Známou metodou je plavení, které je známější pod názvem rýžování.
Sublimace se používá pro oddělení dvou či více pevných látek. Její průběh spočívá v zahřívání směsi, přičemž jedna látka sublimuje, tj. přechází z pevného skupenství přímo do plynného. Snadno sublimující látkou je např. jód nebo naftalen. Extrakce neboli vyluhování se používá pro získávání olejů a barviv z přírodních materiálů.
