Glukagon
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Glukagon | |
 |
|
| Registrační číslo CAS | 9007-92-5 |
| Sumární vzorec | C153H225N43O49S |
| Molární hmotnost | 3482,78 g/mol |
| Teplota tání | rozklad |
| Hustota | ~1 g/cm3 |
Glukagon je kontraregulační polypeptidický hormon, který působí proti účinkům inzulínu (antagonista inzulinu), čím udržuje u nediabetika vyrovnanou hladinu glykémie, tedy hladiny krevního cukru. V čistém stavu je to amorfní nebo krystalický bílý prášek prakticky bez chuti a bez zápachu.
Obsah |
[editovat] Chemické vlastnosti
Glukagon je lineární polypeptid tvořený řetězcem 29 aminokyselin. Podle dostupných informací jsou všechny savčí glukagony strukturně identické. Strukturně se podobá glicentinu (polypeptidu s 37 aminokyselinami), který pochází ze stejného prohormonu (preproglukagon) a vykazuje také glukagonovou aktivitu. Ve vodě je velmi málo rozpustný, rozpustnější je jeho sůl s kyselinou chlorovodíkovou, glukagon hydrochlorid.
Připravuje se extrakcí z přírodního materiálu, čistí se chromatograficky a suší se lyofilizací.
[editovat] Tvorba a odbourávání v organizmu
Je produkován především A-buňkami Langerhansových ostrůvků slinivky břišní z preproglukagonu (polypeptidu o 179 aminokyselinách). V A-buňkách je uložen v sekrečních granulech. Je vytvářen také L buňkami střeva a hypotalamem. Odbourává se proteolyticky v játrech a v ledvinách, přičemž již odštěpením koncové aminokyseliny histidinu ztrácí svoji aktivitu. Poločas jeho rozpadu v krevní plazmě je 3 až 10 min.
[editovat] Funkce v organizmu
Jeho primárním úkolem je při poklesu hladiny krevního cukru (tzv. hypoglykémii) dát játrům příkaz, aby odbourávala v nich uložený zásobní glykogen na glukózu (tzv. glykogenolýza). Další funkcí glukagonu je spouštění ketogeneze v játrech (tj. výroby energie pro tělo z jiných zdrojů, než z glukózy, především spalováním tuků; za normálních okolností jde o nežádoucí jev, který však dokáže tělo udržet při životě za extrémně nepříznivých podmínek). Ke vzniku ketoacidózy je nutný nedostatek inzulínu a značné množství glukagonu v krvi; proto je ketoacidóza jedním z příznaků diabetu.
[editovat] Užití glukagonu v praxi
U diabetiků se glukagon používá k potlačení silné hypoglykémie. V případě, že již nejsou schopni v hypoglykemickém kómatu pozřít glukózu a není jim jinak pomoci než injekcí glukagonu.
Glukagon se v praxi aplikuje pomocí soupravy Hypokit. Je to oranžová krabička s injekční stříkačkou, v níž je destilovaná voda, která se vstříkne do malé lahvičky s bílým práškem (to je synteticky připravený glukagon). Obsah lahvičky se protřepe a vzniklá směs se natáhne zpět do stříkačky. Dávka se aplikuje buď podkožně (subkutánně), přímo do svalu (intramuskulárně, většinou se píchá do stehna), nebo nitrožilně (intravenosně); nitrožilně může glukagon aplikovat jen lékař nebo jiná osoba k tomu povolaná. Podání ústy nepřichází v úvahu, protože díky polypeptidické struktuře se glukagon v trávicím traktu okamžitě rozkládá. Když uvidíte bezvědomou osobu, která má u sebe průkaz diabetika nebo je z jiných důvodů zřejmé, že se jedná o diabetika, a najdete u něho tuto oranžovou krabičku, je vaší povinností ze zákona poskytnout mu první pomoc; nevadí, že jste nikdy nedrželi injekci v ruce a nikdy jste nic injekcí neaplikovali, protože v té chvíli mu jde o život.
