Frank Mahovlich
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Francis William Mahovlich (* 10. ledna 1938 Timmins) je legendární kanadský hokejista pocházející z Ontaria.
[editovat] Kariéra
Předtím, než se objevil v profesionálním hokeji, zářil v juniorských ligách. Šířila se o něm pověst, která říkala, že se jedná o nejlepšího juniora všech dob. Všichni od něj tedy očekávali, že překoná všechny dosavadní historické rekordy.
V NHL začal hrát v roce 1975 za Toronto Maple Leafs. Ve své první sezóně dal velmi slibných dvacet branek a vyfoukl Calder Trophy pro nejlepšího nováčka jiné budoucí legendě, Bobbymu Hullovi. Ale psychicky nezvládl tlak vyvíjený na svoji osobu a v následujících dvou sezónách dal jen 20 (respektive 18) branek. Fanoušci se mu všemožnými způsoby snažili dávat najevo, že jsou s ním nespokojeni a že je pro ně velkým zklamáním. Rozjel se však v následující sezóně a zdálo se, že je k neudržení. Na svém kontě měl 48 vstřelených branek a do konce základní části chybělo pouhých 14 utkání a zdálo se, že o držiteli Maurice „Rocket“ Richard Award (trofeji pro nejlepšího střelce základní části NHL), je rozhodnuto. Potom na něj najednou lehla krize a nevstřelil již ani jednu branku a tím se před něj dostal Bernie Geofrion z Detroitu. To byla pro náročné fanoušky poslední kapka a Mahovliche odepsali a ani jim nevadilo, že většinou kraloval sezónním statistikám Male Leafs.
Když byl Frank Mahovlich hráčem Toronta, pro tým nastaly zlaté časy, které byly korunovány ziskem čtyř Stanley Cupů. Ale i přesto se Mahovlich nedokázal fanouškům zavděčit a navíc si příliš nerozuměl s trenérem Punchem Imlachem. Hlavní hvězda Leafs se v defenzivním systému zavedeném Imlachem soužila. Tohle všechno mu přivodilo silné deprese, kvůli kterým musel být hospitalizován. Toto se výrazně podepsalo na jeho gólové produkci, když se v ročníku 1966-1967 zmohl na pouhých 18 vstřelených gólů. I kvůli tomuhle se 2. 11. 1967 nervově zhroutil. Vysvobození mu přinesla až výměna do Detroitu.
V Detroitu se všechno změnilo. Hrál v něm v jedné formaci se svým bratrem Peterem a Gordiem Howem. Později podepsal smlouvu s Montrealem, s kterým získal další dva Stanley Cupy. Ve svých 36 letech ale odešel hrát WHA, ve které působil čtyři ročníky. Ve svých 40 letech se nakonec rozhodl, že svoji kariéru ukončí.
V roce 1981 byl uveden do síně slávy.
