François Villon
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
François Villon (* 1431 Paříž; † 1463 či později) byl francouzský básník.
Roku 1449 se stal bakalářem a roku 1452 mistrem.
Byl zapojen do různých rebelujících spolků, především do protistátního studentského spolku Ulita. Za svou činnost byl několikrát odsouzen (jednalo se o různé souboje, šarvátky v opilosti, atp.) – 1460, 1461, 1462. Vždy se mu pomocí výše postavených přátel podařilo dostat na svobodu. Byl zapojen do loupení a dokonce i vraždy, za kterou byl odsouzen k trestu smrti, zde napsal podstatnou část Testamentů, avšak poté dostal amnestii, byl vyhoštěn z Paříže a od té doby se o něm nic neví. Verše psal pod pseudonymem Vaillan. Známé jsou jeho balady, pozůstávající ze čtyř slok, kde první tři jsou po 7 až 12 verších a poslední sestává zpravidla z pěti veršů. Tato forma se po něm nazývá villonská balada.
O první kompletní překlad jeho veršů do češtiny se postaral Otokar Fischer (na začátku 20. století). Jeho verše jsou drsné, působí starobyle. Další kompletní překlad vytvořila Jarmila Loukotková (2. polovina 20. století), která Villonovy verše modernizuje. Oproti Fišerovi měla k dispozici více historických faktů a některé nově objevené básně.
[editovat] Dílo
- Malý testament (Odkaz)
- Velký testament (Závěť)
- Kodicil
- Balady v žargoně
- Já Francois Villon
- Balada o zobáčku Pařížanek
- Paříž hraje prim
[editovat] Životopisné knihy
- Jarmila Loukotková: Navzdory básník zpívá - životopisný román
- Marcel Schwob: François Villon (život básníka)
- John Erskine : Nezbedný mistr balad
 |
Tento biografický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |
 |
Podobné články obsahuje: |
