Dub červený

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dub červený

Dub červený na podzim

Taxonomické zařazení

Říše:	rostliny (Plantae)
Podříše:	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení:	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída:	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád:	bukotvaré (Fagales)
Čeleď:	bukovité (Fagaceae)
Rod:	dub (Quercus)

Binomické jméno

Quercus rubra
Linné,

detail listů

Dub červený (Quercus rubra Linné, synonymum Quercus borealis) je listnatý opadavý strom z čeledi bukovitých.

[editovat] Popis

Dub červený dorůstá 25-30 (-45) m výšky. Borka v mládí je šedozelená a hladká, později mělce rozpukaná, šedá. Výhony jsou červenohnědé a žebernaté, později šedavě lesklé a lysé. Pupeny jsou střídavé, vejcovitě špičaté, nahloučené na konci výhonů. Listy jsou 10–22 cm dlouhé a 8-15 cm široké, řapíkaté, laločnaté (zpravidla 7-9 laloků). U mladších jedinců jsou na podzim výzazně červeně zbarvené, v pozdějším věku se zabarvují do hněda. Samčí květy vyrůstají až v 13 cm dlouhých žlutozelených jehnědách na loňských výhonech, samičí květy jsou malé a nenápadné, vyrůstají jednotlivě nebo po dvou. Kvetou v květnu. Plodem je nažka, nazývaná žalud, výrazně kulovitého tvaru. Vyrůstají po 1 až 2 na krátkých stopkách a jsou obvykle 2 cm velké, zhruba z 1/4 ponořené do mělké červenohnědé číšky. Dozrávají na podzim dalšího roku.

[editovat] Stanoviště

Preferuje světlé až polosvětlé stanoviště s minerálními, hlinitými až jílovitými půdami, toleruje však i půdy písčité, minerálně chudé a kyselé. Nesnáší zamokřené a zaplavované půdy s vysokou hladinou spodní vody.

[editovat] Rozšíření

Původní na východě Severní Ameriky od Nového Skotska po Floridu, v Evropě je pěstován od roku 1760. Rok 1895 je uváděn jako rok první introdukce k nám do Průhonic. V současnosti se v ČR vyskytuje často v parcích i lesích (jako meliorační dřevina) od nížin až po pahorkatiny (max. asi 600 m n.m.).

[editovat] Užití

Tvrdé a trvanlivé dřevo dubu červeného nachází uplatnění zejména v nábytkářství a ve stavebnictví. V ČR se jeho dřevo využívá nejčastěji jako palivo. Protože je odolný vůči exhalátům, je také vhodným stromem k zalesňování průmyslových oblastí (roste i na půdách chudých, degradovaných a kyselých).