Choroš zimní
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Choroš zimní | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Choroš zimní http://houby.humlak.cz/ autor Milan Novotný |
||||||||||||||
| Taxonomické zařazení | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
| Binomické jméno | ||||||||||||||
| Polyporus brumalis (Pers.) Fr., 1818 |
Choroš zimní (Polyporus brumalis (Pers.) Fr., 1818) je nejedlá dřevokazná houba z čeledi chorošovitých.
Obsah |
[editovat] Synonyma
- Boletus brumalis Pers., 1794
- Boletus ciliatus Hornem., 1806
- Boletus fasciculatus Schrad., 1792
- Boletus fuscidulus Schrad., 1792
- Boletus hypocrateriformis Schrank, 1789
- Boletus umbilicatus Schrank, 1789
- Favolus apiahynus Speg., 1919
- Leucoporus brumalis (Pers.) Sacc., 1972
- Leucoporus brumalis (Pers.) Speg., 1926
- Microporus substriatus (Rostk.) Kuntze, 1898
- Polyporellus brumalis (Pers.) P. Karst., 1880
- Polyporellus fuscidulus (Schrad.) P. Karst., 1880
- Polyporus brumalis f. subarcularius Donk, (1933) [1931]
- Polyporus cyathoides Quél., 1872
- Polyporus fuscidulus (Schrad.) Fr., 1838
- Polyporus luridus Berk. & M.A. Curtis, 1872
- Polyporus nanus F. Brig., 1840
- Polyporus pauperculus Speg., 1889
- Polyporus subarcularius (Donk) Bondartsev, 1953
- Polyporus substriatus Rostk., 1828
- Polyporus trachypus Rostk., 1848
- Polyporus tucumanensis Speg., (1898) [1899]
- Polystictus substriatus (Rostk.) Cooke, 1886
[editovat] Popis
- Klobouk choroše zimního má průměr 2-7 cm. Tvar klobouku je plochý, na středu nálevkovitý. Povrch je slabě pásovaný a jemně plstnatý, okraj ostrý. Barvy okrově žluté až šedohnědé, postupně vybledává do žlutěokrova.
- Rourky jsou 0,2-0,4 cm dlouhé, krátce sbíhavé. Barvy smetanové až okrové,
- Póry jsou drobné, okrouhlé, hranaté či podlouhlé. Barvy stejné jako rourky.
- Třeň je 1-7 cm vysoký, 0,5-1 cm tlustý, středový, válcovitý, jemně hnědě šupinkatý.
- Dužnina je kožovitá, tuhá barvy bělavé.
- Výtrusný prach je bílý.
[editovat] Výskyt
Navzdory svému jménu roste nejčastěji v březnu až červenci, jen někdy i za mírné zimy na mrtvých kmenech, větvích a pařezech listnatých stromů, např. bříz, dubů, buků, olší, jeřábů ale i jasanů.
Nejedlá houba
