Cesta kolem světa za osmdesát dní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Le tour du monde en quatre–vingts jours, mapa z francouzského vydání.

Cesta kolem světa za osmdesát dní (1873, Le tour du monde en quatre–vingts jours) je dobrodružný román francouzského spisovatele Julese Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires). Díky napínavému ději a spádu vypravování se jedná o jednu z nejoblíbenějších Vernových knih.

[editovat] Obsah románu

Varování: Článek nebo jeho část vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.

Příběh začíná 2. října roku 1872 v Londýně a jeho hlavními hrdiny jsou bohatý, osamělý a svobodný anglický džentlmen Phileas Fogg se svým francouzským sluhou Passepartoutem (v některých českých vydáních označován jménem Proklouz), který se nechal u Philease Fogga zaměstnat, protože věřil, že díky pánovým pravidleným zvykům bude mít klidnou službu. Netuší, že jeho pán si odpoledne v Reformním klubu, jehož je členem, přečte v The Daily Telegraph článek o otevření nové železniční tratě v Indii a spočítá si, že díky tomu je nyní možno vykonat cestu kolem světa během osmdesáti dnů. Když ostatní členové klubu vyjádří své pochybnosti o provedení takovéto cesty, vsadí se s nimi o celé své jmění (dvacet tisíc liber), že cestu uskuteční. A tak se ještě téhož dne večer musí Passepartout se svým pánem vydat vlakem ve 20.45 na strastiplnou cestu. Oba netuší, že jsou sledováni detektivem Fixem ze Scotland Yardu, protože Fogg odpovídá popisu bankovního lupiče.

Le tour du monde en quatre–vingts jours, fronitispis framcouzského vydání s využitím ilustrací Alphonse de Neuvilla a Léona Benetta.

Cesta měla probíhat podle následujícího plánu:

Odkud / Kam	Dopravní prostředek	Počet dnů
Londýn / Suez	vlak a loď	7
Suez / Bombaj	loď	13
Bombaj / Kalkata	vlak	3
Kalkata / Hongkong	loď	13
Hongkong / Jokohama	loď	6
Jokohama / San Francisco	loď	22
San Francisco / New York	vlak	7
New York / Londýn	loď a vlak	9
	Celkem:	80

Cestovatelé se bez problému dostanou do Suezu a nastoupí na parník do Bombaje. Fix cestuje s nimi, protože nezískal v Egyptě včas zatykač, a záměrně se spřátelí s Passepartoutem. V Bombaji všichni nastoupí na vlak do Kalkaty. Brzy se však ukáže, že zpráva o dokončení železnice byla poněkud přehnaná, a tak cestovatelé musí část cesty překonat na slonech, za které Phileas Fogg zaplatil závratnou cenu dva tisíce liber. Během této cesty zachrání Fogg s Passepartoutem z pohřební hranice mladou indickou ženu Aoudu, která měla být podle místních zvyků proti své vůli upálena se svým mrtvým manželem. Protože by Auda nebyla ve své vlasti v bezpečí, slíbí jí, že jí vezmou k jejímu příbuznému do Hongkongu.

V Kalkatě se Fix pokusí Fogga zatknout, ale tomu je umožněno složit kauci. Fix je donucen následovat Fogga lodí do Hongkongu. Tam Fogg zjistí, že Aoudin příbuzný se odtěhoval někam do Evropy a rozhodne se vzít Aoudu na další cestu sebou. Protože detektiv Fix má poslední šanci, jak zatknout Fogga na místě, kde ještě platí britské zákony, zdrží Passepartouta v opiovém doupěti a tak mu zabrání sdělit Foggovi zprávu o předčasném odjezdu lodi do Jokohamy. Fogg loď sice zmešká, ale zaplatí si cestu v malém člunu do Šanghaje, kde parník do Jokohamy chytí.

Z Jokohamy se dostanou bez problému přes Pacifik do San Francisca, přížemž Fix slíbí Passepartoutovi, že teď bude Fogga na jeho cestě podporovat (chce ho mít brzy na britské půdě, aby ho mohl zatknout). V San Franciscu nastoupí všichni na vlak do New Yorku. Cestou jsou však přepadeni Indiány, kteří zajmou Passepartouta jako rukojmího. Úpsěšnou snahou o jeho zachránění se však Fogg natolik zdrží, ze zmešká loď do Liverpoolu. Brzy však nalezne malý parník, mířící do Bordeaux, a přesvědčí posádku, aby zněnili kurz lodě na Britské ostrovy. Loď pluje po několik dnů plnou parou a brzy se vyčerpá zásoba paliva. Fogg loď proto draze koupí a spálí jako palivo všechny její dřevěné části. Dostane se včas do Queenstownu (dnes Cobh) v Irsku a chce se přes Dublin a Liverpool dostal do Londýna. Fix jej však zatkne. Omyl se zakrátko vysvětlí, protože pravý bankovní lupič byl před několika dny zadržen. Fogg podlehne náhlému popudu a srazí Fixe dobře mířeným direktem na zem, nicnéně zmešká vlak a vrátí se do Londýna o pět minut později a tím sázku prohraje.

Druhý den se Fogg ve svém domě omlouvá Aoudě, že v důsledku prohrané sázky přišel o všechen majetek a nemůže jí finančně podporovat. Aouda se mu však náhle vyzná, že jej miluje, a zepá se ho, zda-li si jí nechce vzít za ženu. Fogg okamžitě zavolá Passepartouta, aby zajitil kněze. U něj Passepartout zjistí, že není 22. prosince, jak si Fogg, Aouda i Passepartout myslí, ale teprve 21. prosince, takže Fogg ve skutečnosti sázku vyhrál. Jak to bylo možné? Phileas Fogg, aniž by to tušil, získal k dobru jeden den, protože cestoval východním směrem. Po překročení každého poledníku směrem na východ, získal čtyři minuty. A tak, jelikož obvod Země má celkem 360 stupňů, to úhrnem dělá 360 × 4 = 1440 minut, čili 24 hodin. To, že tento fakt zjistil Phileas Fogg čirou náhodou, je nejméně pravděpodobnou částí celého románu, neboť jednak Fogg na začátku příběhu věnoval velkou pozornost časovému rozvrhu celé cesty, jednak se posunutí data muselo po překročení datové čáry projevit již ve Spojených státech.

Konec rozuzlení díla.

[editovat] Filmové adaptace

Around the World in Eighty Days, USA 1956, režie Michael Anderson, v roli Philease Fogga David Niven, film získal pět Oscarů.
Around The World in 80 Days, USA 1989, režie Buzz Kulik, třídílný televizní film, v roli Philease Fogga Pierce Brosnan a v roli detektiva Fixe Peter Ustinov,
Le Tour du monde en quatre-vingts jours, Francie 2000, režie Henri Heidsieck, animovaný film,
Around the World in 80 Days, USA 2004, režie Frank Coraci, v roli Philease Fogga Steve Coogan a v roli Passepartouta Jackie Chan.