Carl Menger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Carl Menger (23. únor 1840 – 26. únor 1921) byl rakouský ekonom, zakladatel a jeden z hlavních představitelů rakouské ekonomické školy.

Byl profesorem ekonomie na Vídeňské univerzitě. Spolu s W. S. Jevonsonem a L. Walrasem patří k prvním autorům teorie ceny a hodnoty založené na mezním užitku. Jeho přístup k meznímu užitku lze ještě hodnotit jako kardinalistický. Mýtem je snaha o integraci psychologie do ekonomie, kterou rakouští ekonomové nikdy nedělali. Byl hluboce přesvědčen možnosti z introspektivního zkoumání individua odvodit principy platné pro celou společnost.

Statky rozlišil na statky prvního řádu, oceňované racionálním subjektem podle principů mezního užitku, a statky dalších řádů, na než je nutno "imputovat" hodnotu statků prvního řádu, jejichž tvorby se účastní. O řešení tohoto problému se pokusil jeho pokračovatel Eugen von Böhm-Bawerk a Friedrich von Wieser.

Při výkladu tržních cen vycházel z jejich tvorby na úrovni monopolu, který považoval za historicky výchozí, konkurence byla až výsledkem hospodářského vývoje. Byl iniciátorem prvního sporu o metodu, do kterého vstoupil s G. von Schollerem. Kritizoval historickou metodu a obhajoval abstraktně deduktivní metodu založenou na introspekci, která jedině byla podle jeho názoru schopna vést k vybudování ekonomické teorie.

Hlavní práce: Grundsätze der Volkswirtschaftslehre (1871).