Bojové
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bojové byli mocným keltským kmenem, který se skládal z několika větví. Jedna z nich osídlila přibližně ve 4.století př.n.l. střední a severozápadní Čechy, které začaly být později nazývány římskými zeměpisci a historiky zemí Bojů, Bohemií - latinsky Boiohaemum.
[editovat] Bojové na českém území
Kultura Bojů se lišila od keltské skupiny usídlené v jižních Čechách. Pro ni byly typické mohylové pohřby, zatímco pro Boje kostrové pohřbívání. Nejvýznamnější bojská hradiště (latinsky oppida) se postupně přeměnila ve skutečná města. Bylo to především opiddum u Stradonic (nedaleko Berouna), kde se razily zlaté mince, Závist u Zbraslavi, Staré Hradisko na Moravě (mezi Boskovicemi a Prostějovem), na Slovensku Bratislava.
Od 2.století př.n.l. byli zdejší Bojové vystaveni nájezdům Germánů, proto část etnika odešla z čech na území dnešního jihozápadního Slovenska a Rakouska. Na přelomu letopočtu již bylo Keltů v Čechách méně než Germánů. Na Slovensku se udrželi o něco déle.
[editovat] Další skupiny Bojů
Jiná skupina Bojů pronikla ve 4.- 3.století př.n.l. do Itálie, odkud se v 2.století př.n.l. stáhli do středního Podunají. Kolem roku 60 př.n.l. byli panonští Bojové poraženi Dáky a z větší části se odstěhovali na území dnešního Švýcarska, kde už žily keltské kmeny Helvetiů a Haeduů. Na jejich území byli příchozí Bojové usazeni Caesarem, který vedl se zdejšími Kelty dlouhé války.
[editovat] Literatura
FILIP, Jan, Keltové ve střední Evropě. Praha 1956