Bitva u Marathonu
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bitva u Marathonu (12. srpen roku 490 př. Kr.) byla výsledkem Dareiova pokusu o připojení Řecka k perské říši. Vyústila v drtivou porážku Peršanů a ukončila tak první fázi řecko-perských válek.
Bitva se odehrála při pobřeží na úzké planině u Marathónu. Střetly se v ní invazní síly Peršanů (20 000 - 30 000 mužů) s armádou Athén posílenou asi o 1000 platajských (celkem 10 000 - 11 000 mužů). Velitelem řeckých vojsk byl Kallimachos, plán bitvy vypracoval Miltiadés.
Řekové, lépe vyzbrojení – měli kvalitnější zbraně i brnění, zahájili bitvu prudkým útokem. Vzdálenost mezi oběma vojsky překonali během, aby dali co nejméně času perským lučištníkům a zároveň zvýšili svou údernou sílu. V souladu s plánem přitom posílili svůj útvar na stranách šiku. Výsledek byl pro Peršany tragický. Jejich lučištníci a elitní jednotky sice zastavili a posléze zatlačili střed řecké formace, avšak křídla se pod řeckým náporem zhroutila. Když si Peršané uvědomili, že jsou obkličováni, dali se na útěk, ovšem ty nejlepší jednotky, úspěšně bojující ve středu bojiště, už uniknout nemohly a byly zmasakrovány. Peršané uprchli na lodě a pokusili se obsadit Athény, avšak athénská armáda se stihla domů vrátit včas.
Ztráty během bitvy se odhadují na zhruba 200 Řeků a 6000–7000 Peršanů.
Výsledek této bitvy běžel oznámit z Marathonu do Athén řecký voják jménem Feidipidés, který v cíli své cesty se slovy „Zvítězili jsme“ vyčerpáním zemřel. Po tomto exemplárním sportovním výkonu aténského vojenského posla byla pojmenována olympijská disciplína maratonský běh (maraton). Nutno dodat, že zmíněný Feidipiés měl několik dní před tímto během z Maratonu do Atén podobnou misi, a to dvakrát po 224 km, (s poselstvím z Atén do Sparty a zpět), tedy celkem 448 km.
