Bitva u Malplaquet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bitva u Malplaquet

Konflikt: Války o španělské dědictví

Trvání:	11. září 1709
Místo:	Malplaquet
Výsledek:	lze hodnotit různě
Casus belli:	{{{příčina}}}
Změny území:	{{{Území}}}

Strany

Protifrancouzská koalice

Francie

Velitelé

Evžen Savojský
vévoda z Marlborough

Claude de Villars
Lois de Boufflers

Síla

asi 85000 - 110000 mužů

asi 75000 - 90000 mužů

Ztráty

cca 20000 - 22000

10000 - 11000

{{{poznámky}}}

Bitva u Malplaquet (11. září 1709) představuje nejkrvavější bitvu válek o španělské dědictví a jednu z nejkrvavějších bitev 18. století. Odehrála se u města Malplaquet poblíž belgických hranic, kde se francouzská vojska vedená maršály Villarsem a Boufflersem pokusila zastavit postup spojeneckých vojsk Evžena Savojského a vévody z Marlborough na Paříž. Hodnocení výsledku bitvy je sporné, obě strany ji prohlásili za své vítězství. Spojenci ovládli bojiště a přiměli Francouze k ústupu, ovšem utrpěli větší ztráty a museli se vzdát tažení na Paříž i nadějí na brzké ukončení války. Navíc obrovské ztráty nerovnoměrně rozprostřené mezi spojenci (bezkonkurenčně nejvíce utrpěl holandský sbor) poněkud nahlodal pevnost jejich spojenectví a celkový masakr hodně vyděsil britské veřejné mínění. Nezanedbatelný je i fakt, že na francouzské straně bitva rozptýlila mýtus o neporazitelnosti tandemu Evžen-Marlborough. Ze strategického hlediska se tedy jednalo o jednoznačný úspěch Francie. Otázkou je také, nakolik ústup Francouzů vynucovala situace a nakolik se na něm podepsalo vážné zranění vrchního velitele francouzské armády, maršála Villarse.