Barbakán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Barbakán (z latinského Barbecana) je pozdně gotický pevnostní prvek zajišťující bránu města nebo hradu. Jedná se obvykle o oblou či polygonální masivní hradbu stojící nad mostem přes příkop, samostatnou nebo spojenou krčkem s vlastní bránou. Jeho účelem je jednak chránit bránu před dělostřelbou (proto se v něm přístupová komunikace většinou lomí), jednak slouží jako palebný post umožňující rozmístění značného počtu děl a střelců. U českých hradů je barbakán velmi vzácný - použit byl např. na Pražském hradu či na hradě v Kostelci nad Černými lesy.

Zlatá éra barbakánů netrvala dlouho, již koncem 15. století začal ztrácet na významu a poslední klasické barbakány vznikaly ve století 16. Různé vzácné modifikace barbakánů se pak sice objevovaly ještě v 18. století, nicméně většinou se jednalo spíše o výstřednosti, resp. okrasné nebo experimentální prvky, jejichž přínos pro obranu byl omezený.