Atentát na Heydricha
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Atentát na Reinharda Heydricha (Operace Anthropoid) byl spáchán 27. května 1942 v Praze-Libni. Atentát provedli českoslovenští výsadkáři Josef Valčík, Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří byli pro tento úkol speciálně vycvičeni ve Velké Británii. Jednalo se o ojedinělý diverzní atentát na představitele německých ozbrojených sil v průběhu celé II. světové války.
Obsah |
[editovat] Původní plán
Původní plán útoku předpokládal, že Gabčík a Kubiš zaútočí na Heydricha poblíž jeho sídla v Panenských Břežanech, ale díky zvýšené ochraně cíle byl plán zamítnut. Náhradním místem pro atentát se tak stala křižovatka v Kobylisích s ostrou zatáčkou ve svahu, která vedla směrem dolů k mostu v Troji. Podle předpokladu zde vůz bude muset zpomalit, což umožní střelbu na cíl. Další výhodou této lokace byl fakt, že se nacházel daleko od veškerých policejních posádek, od kasáren či stanic Gestapa.
[editovat] Atentát
Ráno 27. května odjeli atentátníci tramvají na Žižkov, kde si vyzvedli jízdní kola, pomocí kterých dorazili před 9 hodinou ranní do Holešovic. V Holešovicích se setkali s Valčíkem, který šel zaujmout své místo na pravé straně komunikace. Gabčík zatím pod kabátem sestavil svůj samopal. Heydrich po snídani strávil čas se svojí rodinou a okolo 10 hodiny ranní se vydává směr Pražský hrad. V rozporu s nařízením nebyl jeho automobil stále ještě opancéřovaný.
Heydrich jel ten den v otevřeném voze Mercedes ze svého sídla na zámku v Panenských Břežanech na Pražský hrad. Valčík dal ostatním výsadkářům signál o přijíždějícím vozu pomocí kapesního zrcátka. Když se automobil objevil v zatáčce, odhodil Gabčík svůj kabát a vytasil svůj samopal a následně se pokusil střílet na vůz, jeho samopal Sten gun však selhal. Heydrich nařídil řidiči vozu, aby zastavil a začal po atentátníkovi střílet ze své pistole. Tato chyba ho nejspíše stála život. Automobil zastavil přímo před Kubišem, který na auto hodil granát. Neodhadl ale přesně vzdálenost a tak minul cíl. Granát explodoval poblíž automobilu, u jeho zadní pneumatiky. Detonace byla tak silná, že se vysypala okna projíždějící tramvaje. Střepiny z výbuchu zasáhly Kubiše do obličeje. Oba dva Němci vyskočili z poničeného vozu s pistolí v ruce. Řidič Klein se vydal za krví oslepeným Kubišem, po kterém začal střílet. Kubiš se po chvíli vzpamatoval a střelbou do vzduchu si proklestil cestu vyděšeným davem přihlížejících. Nasedl na kolo a ujel na záchytné místo v Libni.
Mezitím se vydal Heydrich pronásledovat Gabčíka, strhla se krátká přestřelka pistolemi, po chvilce se však Heydrich hroutí na zem a potácí se směrem zpět k autu, kde padá na jeho kapotu. Klein přestává pronásledovat Kubiše, vrací se ke zraněnému nadřízenému a na rozkaz Heydricha začíná pronásledovat Gabčíka. Heydrich mezitím bojuje s rozsáhlým vnitřním zraněním, jelikož má díky následkům exploze zlomené žebro, části zlomeniny se mu dostávají do sleziny.Hroutí se na kapotu mercedesu.Jeho utrpení sleduje hlouček cestujicích z tramvaje, avšak raněnému v esesácké uniformě nepřijde nikdo na pomoc.
Gabčík utekl do kopce, kde se chtěl schovat v jednom obchodě, bohužel pro něho majitel řeznictví Brauner byl stoupencem nacistů a tak vyběhl ven a přivolal Kleina, jenž vběhl do obchodu. Gabčík nemaje jiný únik, vyrazil proti Kleinovi, kterého postřelil do nohy. Klein přikázal Braunerovi, aby Gabčíka pronásledoval,ten se ale pro úkol nijak nenadchl a učinil pouze několik váhavých kroků...Gabčík mezitím zmizel v postranních uličkách.
Jedna žena z přihlížejících poznala ve zraněném říšského protektora a začala pro něho shánět odvoz do nemocnice. Po chvilce zmatků byla získána dodávka převážející leštidlo a Heydrich se dostává okolo 11 hodiny do nemocnice Na Bulovce. Zraněného Heydricha přijal lékař Vladimír Šnajdr, který se ujal prvního ošetření. Německý přednosta kliniky profesor Dick později provedl podrobné vyšetření. Výsledek rentgenových snímků ukázal rozsah těžkého zranění. Heydrich měl po atentátu zlomené žebro, protrženou bránici a poškozenou slezinu. Heydrich požadoval příjezd specialisty z Berlína, ale po přesvědčování souhlasil s operací na místě po příjezdu specialisty Hollbauma. Zpráva o atentátu se začala postupně šířit. Okolo 12. hodiny jí obdrželo gestapo, následoval Karl Hermann Frank, Hitler.
Heydrich upadl 3. června do komatu a 4. června v 4:30 zemřel na otravu krve v nemocnici Bulovka.
[editovat] Důsledky
27. května ve večerních hodinách byl Státním tajemníkem K.H.Frankem vyhlášen vyjímečný stav nad celým územím protektorátu:
„V důsledku atentátu na zastupujícího říšského protektora SS-obergruppenführera Heydricha se ustanovuje toto:
Článek I.
Na podkladě paragrafu nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě o vyhlášení civilního vyjímečného stavu ze dne 27. září 1941 se s okamžitou účinností vyhlašuje civilní vyjímečný stav nad celým protektorátem Čechy a Morava.
Článek II.
Na podkladě paragrafu 2 výše uvedeného nařízení nařizuji: Kdo osoby, které měly účast na spáchání atentátu přechovává anebo jim poskytuje pomoc, anebo maje vědomost o jejich osobě anebo o jejich pobytu, neučiní žádné oznámení, bude zastřelen se svou rodinou.
Článek III.
Tento výnos nabývá platnosti oznámením v rozhlase.
V Praze 27. května 1942
Říšský protektor v Čechách a na Moravě v zastoupení: K. H. Frank“
Dne 27. května vstoupil v platnost zákaz nočního vycházení.
V prvních dnech po atentátu bylo Němci vzato mnoho nevinných lidí jako rukojmí. Na parašutisty byla vypsána odměna milión říšských marek.
Tento čin měl pro český národ dalekosáhlé následky. Nacistický teror ještě zesílil.
Již 28. května zahájili nacisté popravy pro schvalovaní atentátu na atentátu na Heydricha, do 4. června jen v Praze bylo popraveno 442 osob. V reakci na atentát nacisté zavraždili přes patnáct tisíc Čechů, mj. vypálili obce Lidice a Ležáky. Zároveň atentát vzbudil ve světě takový ohlas, že na jeho základě byla Brity odvolána Mnichovská dohoda a byla přislíbena poválečná obnova Československa v jeho „předmnichovských“ hranicích.
Okupanti svůj teror částečně zmírnili po dopadení atentátníků dne 18. června 1942 v kryptě chrámu Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Při této akci zahynuli jak oba atentátníci, tak pět dalších výsadkářů.
[editovat] Literatura
- Miroslav Ivanov: Atentát na Reinharda Heydricha. Vydavatelství Panorama, Praha, 1979 (Přihlížejte k této knize podle toho, v jaké době byla vydaná)
- Callum MacDonald: Úder z Londýna, ISBN 80-7257-205-9 (mnoho pasáží neodpovída pravdě,v poznámkám v českém vydání jsou tyto omyly uvedeny)
- H. G. Haasis: Smrt v Praze
- Jaroslav Čvančara: Akce atentát
- Jiří Šolc: Nikdo nás nezastaví
[editovat] Film
ATENTÁT
Režie: Jiří Sequens Hrají: Radoslav Brzobohatý, Luděk Munzar, Ladislav Mrkvička, Rudolf Jelínek, Jiří Kodet, Josef Vinklář
Československo 1964
Je téměř k neuvěření, že první zpracování atentátu na Reinharda Heydricha vzniklo už v roce 1943. Natočil jej slavný německý režisér Fritz Lang. Sequensova - přes dobu vzniku doposud nejlepší verze - budí lehký úsměv na tváři, neboť se na její realizaci sešli velmi „uvědomělí“ pánové Sequens, Fábera a Pixa. První dva ještě na začátku šedesátých let spřádají propagandistickou agitku Smrt na cukrovém ostrově, aby o několik málo měsíců později natočili film o západním odboji! Sequensovi se podařilo vytvořit poměrně přesnou a působivou historickou rekonstrukci celé akce, kterou na jedné straně rozehrál v širších mocenských souvislostech (boj mezi SS a Abwehrem, repektive mezi Heydrichem a Canarisem), na straně druhé v letmých črtách jednotlivých parašutistů (jejich jména však nejsou autentická). Dodnes se vedou nad akcí z 27. května 1942 diskuse: kupř. jedna z posledních hypotéz hovoří o tom, že se Gabčíkovi nezasekl samopal, ale že se v jeho palebném poli nacházela tramvaj a výsadkář nechtěl ohrozit střelbou cestující. Tyto informace však z filmového hlediska nejsou relevantní. Snímek Atentát přes částečnou ideologickou manipulaci, podává za přispění řady dobrých hereckých výkonů zajímavý obraz o akci, díky níž Velká Británie a Francie odvolaly podpis pod Mnichovskou dohodou v reakci na následný teror okupační moci.
