Appalačské pohoří
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Appalachian Mountains, česky Appalačské pohoří, je rozsáhlý horský systém na východě Severní Ameriky. Celková délka pohoří se pohybuje kolem 3000 km. Pohoří se táhne od jihozápadu k severovýchodu. Nejvyšší horou Appalačské horské soustavy je Mount Mitchell s 2037 m v pohoří Blue Ridge v North Carolina.
[editovat] Popis
Na východě Appalačskéhho pohoří leží Piedmont, který jej odděluje od Atlantské nížiny (Atlantic Coastal Plain). Na západě leží Appalačská tabule (Appalachian Plateau), která jej odděluje od Mississippské nížiny (en:Mississippian Plain), Nashvilleské pánve (Nashville Basin), Lexingtonské pánve (Lexington Basin), Till Plains a Velkých kanadských jezer (Great Lakes).
Na jihu respektive na jihovýchodě dosahuje soustava největších nadmořských výšek v Blue Ridge a v Great Smoke Mountains, ty jsou součástí oblasti Ridge and Valley, která leží mezi Allegheny Mountains a Piedmontem.
Na západě je vyšší pohoří Allegheny Mountains.
Na jihu či jihozápadě leží Cumberlandská tabule (Cumberland Plateau) a Cumberland Mountains.
Na severu leží pohoří Adirondack Mountains, Catskill Mountains, Green Mountains a White Mountains.
V pohoří pramení četné řeky, jako je Tennessee, Susquehanna, Ohio, Savannah, Hudson a další.