Antonín Bečvář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

RNDr. Antonín Bečvář (10. června 1901 Stará Boleslav – 10. prosince 1965 Brandýs nad Labem) byl český astronom a klimatolog. Dlouhou dobu působil na Slovensku.

[editovat] Život

Antonín Bečvář se narodil ve Staré Boleslavi, vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získal doktorát přírodních věd. Na Slovensku působil od roku 1937 jako klimatolog Státních lázní na Štrbském Plese. Inicioval vystavění astronomické observatoře na Skalnatém plese a byl jeho prvním ředitelem (1943–1950). Založil tu tradici výzkumu Slunce a meziplanetární hmoty. Už od vzniku Přírodovědecké fakulty Slovenské univerzity v Bratislavě přednášel astronomii. Roku 1944 se stal přednostou nově zřízeného astronomického ústavu PFSU a vedl ho až do roku 1952, když se stal ústav součástí Katedry astronomie, geofyziky a meteorologie, kterou vedl prof. Mikuláš Konček.

[editovat] Práce

A. Bečvář vykonal dlouhodobé systematické pozorování sluneční fotosféry, komet a meteoritů. Objevil komety 1942 IV a 1947 III, vedl pozorování meteorického roje Ursid. Je autorem mnoha prací z meteorické astronomie a hydrologie, filmů o vývoji oblaků, obrázkových publikací Vysoké Tatry (1948) a Atlas horských mraků (1953). Nejvýznamnějším dílem jsou čtyři velké astronomické atlasy vycházející z originální koncepce: Atlas Coeli Skalnaté pleso (1948) s katalogem (1951), Atlas Eclipticalis (1958), Atlas Borealis (1962) a Atlas Australis (1964). Byla to nejmodernější díla svého druhu a vyšla i v zahraničí. Stala se základní pomůckou hvězdárnách na celém světě a používají se dodnes. Mezinárodní astronomická unie na jeho památku nazvala jeden z kráterů na odvrácené straně měsíce Bečvář (1970).