Alžběta Johana Vestonie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Elizabeth Jane Weston, též Westonia či Alžběta Johana Vestonia, (2. listopadu 1581 Chipping Norton, Anglie – 23. listopadu 1612, Praha), byla latinsky píšící básnířka anglického původu žijící v Čechách, představitelka tzv. neolatinské poezie. Je považována za první autorku působící na území dnešního Česka.

[editovat] Život a tvorba

Narodila se ve městečku Chipping Norton v anglickém hrabství Oxfordshire jako druhé dítě Johna Westona a Joane Cowperové. Otec jí zemřel, když jí nebyl ani rok. Matka se záhy provdala za alchymistu irského původu Edwarda Kelleyho a novomanželé se přestěhovali do Čech, kde Kelley působil na dvoře Rudolfa II. Elizabeth a její starší bratr John Francis se zanedlouho přestěhovali za matkou do Čech. Nevlastní otec zajistil oběma dětem vynikající vzdělání. Elizabeth údajně mluvila plynně česky, anglicky, německy, italsky a latinsky. Když Kelley upadl u císaře v nemilost a posléze v roce 1597 zemřel, finanční situace rodiny se zhoršila. Bratr na studiích v Ingolstadtu se netěšil dobrému zdraví a zemřel v roce 1600.

Elizabeth rozesílala prosebné dopisy vlivným lidem ve snaze získat pro sebe a matku finanční podporu. Její tvorby si všiml slezský básník Georg Martinius von Baldhoven a v roce 1602 jí vydal první sbírku latinských básní Poemata ve dvou svazcích. Šest let nato vyšla druhá sbírka Parthenica. Obsahuje mimo jiné i verše věnované dobrodinci, právníkovi jménem Johannes Leo. V roce 1603 se za něj Elizabeth provdala a postupně mu porodila tři dcery a čtyři syny, ti však zemřeli v útlém dětství. Elizabeth sama zemřela, zřejmě následkem častých porodů, v 31 letech, v roce 1612, a byla pochována v kostele sv. Tomáše na Malé Straně.