Absolutní sluch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Absolutní sluch označuje v hudbě schopnost určit přesnou výšku tónu.

Člověk, který disponuje absolutním sluchem, je schopen stanovit (absolutní) výšku tónu, tedy samotného jediného tónu, nikoli jen určit interval mezi dvěma tóny. Také je schopen hlasem nebo na nástroji vytvořit tón dané výšky (např. naladit housle bez ladičky). Ačkoliv tato schopnost dost usnadňuje vnímání a produkci hudby, přináší i mnohé potíže. Např. klavíristovi, který má absolutní sluch, činí potíže hrát na dobře naladěném, ale jako celek podladěném klavíru. Absolutní sluch v zásadě nesouvisí s hudebním citem jako takovým. Není tedy nutným předpokladem pro hudební vyzrálost. Nutným předpokladem pro provozování hudby je relativní sluch. Absolutním sluchem disponuje asi 0,1 ‰ populace.