Šikoku
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ostrov Šikoku (四国, „čtyři provincie“) je nejmenší a nejméně obydlený ze čtyř hlavních japonských ostrovů. Mezi starobylé názvy ostrova patří Ijo-no-futana-šima (伊予之二名島), Ijo-šima (Ijo-šima) a Futana-šima (二名島). Současný název odkazuje na čtyři staré provincie, na které se ostrov dříve dělil: Awa, Ijo, Sanuki a Tosa.
Oblast Šikoku – skládající se z Šikoku a přilehlých ostrůvků – má rozlohu asi 18 800 km² a dělí se na čtyři prefektury: Ehime, Kagawa, Kóči a Tokušima. Šikoku je s Honšú spojeno systémem trajektů, leteckých linek a od roku 1988 i sítí mostů Seto Óhaši. Až do doby dokončení mostů byl ostrov izolován od zbytku Japonska a od možnosti snadnější dopravy mezi Honšú a Šikoku se očekávalo zrychlení rozvoje oblasti, což se zatím nestalo.
Hory rozdělují Šikoku na úzkou severní oblast omývanou Vnitřním mořem a jižní část u Tichého oceánu. Většina ze 4,5 milionu obyvatel žije na severu a leží tam také všechna větší města (s jedinou výjimkou). Hora Išizuči (石鎚山) v prefektuře Ehime je se svými 1 982 m nejvyšší na ostrově. Průmysl je středně rozvinutý a zahrnuje zpracování rudy z důležitého dolu na měď v Bešši. Půda je obdělávána velmi intenzivně. V náplavových oblastech, hlavně na východě oblasti, se pěstuje rýže a v zimě pšenice a ječmen. Na severu ostrova se pěstuje mnoho druhů ovoce včetně citrusů, broskví, tomel a grepfruitů. Díky produkci pšenice se během období Edo staly důležitou součástí jídelníčku v prefektuře Kagawa nudle udon (讃岐うどん).
Větší, jižní část Šikoku je hornatá a řídce osídlená. Jediná větší nížina se rozprostírá kolem Kóči, hlavního města prefektury Kóči. Mírné zimy podporují rozvoj zelinářství, obzvláště pěstování mimosezónní zeleniny pod plastovými fóliemi. Na jihu jsou běžné dvě sklizně rýže do roka. Dřevozpracující a papírenský průmysl je díky dostatku dřeva a vodní energie velmi rozvinutý.
Šikoku je také slavné poutní místo. Putování po 88 chrámech mnicha Kúkaie má tradici už od 9. století.
[editovat] Externí odkazy
- Wikitravel: Shikoku (anglicky)
|
|
 |
|---|---|
|
Prefektury (都道府県, todófuken) a jejich hlavní města: Prefektura Aiči (Nagoja) | Prefektura Akita (Akita) | Prefektura Aomori (Aomori) | Prefektura Čiba (Čiba) | Prefektura Ehime (Macujama) | Prefektura Fukui (Fukui) | Prefektura Fukuoka (Fukuoka) | Prefektura Fukušima (Fukušima) | Prefektura Gifu (Gifu) | Prefektura Gunma (Maebaši) | Prefektura Hirošima (Hirošima) | Prefektura Hokkaidó (Sapporo) | Prefektura Hjógó (Kóbe) | Prefektura Ibaraki (Mito) | Prefektura Išikawa (Kanazawa) | Prefektura Iwate (Morioka) | Prefektura Jamagata (Jamagata) | Prefektura Jamaguči (Jamaguči) | Prefektura Jamanaši (Kófu) | Prefektura Kagawa (Takamacu) | Prefektura Kagošima (Kagošima) | Prefektura Kanagawa (Jokohama) | Prefektura Kjóto (Kjóto) | Prefektura Kóči (Kóči) | Prefektura Kumamoto (Kumamoto) | Prefektura Mie (Cu) | Prefektura Mijagi (Sendai) | Prefektura Mijazaki (Mijazaki) | Prefektura Nagano (Nagano) | Prefektura Nagasaki (Nagasaki) | Prefektura Nara (Nara) | Prefektura Niigata (Niigata) | Prefektura Óita (Óita) | Prefektura Okajama (Okajama) | Prefektura Okinawa (Naha) | Prefektura Ósaka (Ósaka) | Prefektura Saga (Saga) | Prefektura Saitama (Saitama) | Prefektura Šiga (Ócu) | Prefektura Šimane (Macue) | Prefektura Šizuoka (Šizuoka) | Prefektura Točigi (Ucunomija) | Prefektura Tokušima (Tokušima) | Prefektura Tokio (Šindžuku) | Prefektura Tottori (Tottori) | Prefektura Tojama (Tojama) | Prefektura Wakajama (Wakajama) | |
|
|
Japonské regiony (地方, čihó): Hokkaidó | Tóhoku | Kantó | Čúbu | Kansai | Čúgoku | Šikoku | Kjúšú |
|
