Čičorka pestrá
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Čičorka pestrá | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Čičorka pestrá |
||||||||||||||
| Taxonomické zařazení | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
| Binomické jméno | ||||||||||||||
| Securigera varia (Linné) P. Lassen, 1989 |
Čičorka pestrá (Securigera varia) patří mezi vytrvalé byliny čeledi bobovitých a je okrajovou barevnou jetelovinou.
Obsah |
[editovat] Synonyma
- Coronilla varia Linné, 1753
- Coronilla pendula Kitaibel, 1863
[editovat] Vzhled
Čičorka má vystoupavou či poléhavou lodyhou obvykle 50 až 100 cm dlouhou (výjimečně až 200 cm). Hranatý stonek je dutý, rýhovaný a větvený. Lichozpeřeně dělené listy mají 6 až 12 párů krátce řapíkatých lístků. Květy jsou uspořádané do okolíku a vyrůstající z paždí listů v počtu 10 až 20. Kvete v květnu až září. Plodem je lusk. Má hluboký kůlový kořen a odnožuje kořenovými výhony.
[editovat] Výskyt
Čičorka je rozšířena po celé Evropě s výjimkou Skandinávie a Velké Británie, kam byla jen druhotně zavlečena podobně jako do Severní Ameriky. Dále se vyskytuje v zemích jihovýchodní a střední Asie. V České republice je čičorka rozšířena od nížin až po podhorské oblasti, ve vyšších polohách se vyskytuje zřídka.
[editovat] Stanoviště
Čičorka pestrá se přednostně vyskytuje na výživných a vápencových půdách. Nejčastěji ji můžeme najít na suchých či mírně vlhkých loukách, travnatých stráních, mezích, železničních náspech a na okrajích cest.
[editovat] Obsahové látky
[editovat] Saponiny
- koronillin
[editovat] Kumariny
- pseudokumarin
[editovat] Flavonoidy
[editovat] Organické kyseliny
- kyselina 3-nitropropionová
[editovat] Použití
[editovat] Zemědělství
Čičorka pestrá má význam jako doplňková pícnina, obohacující krmivo rostlinnými bílkovinami. Přestože je mírně jedovatá, nejsou dokumentovány otravy u koní, skotu ani ovcí. U monogastrických zvířat může však být ve větším množství nebezpečná. Vysévá se koncem dubna na šířku řádků 12,5 až 25 cm, výsevek okolo 25 kg/ha. Semeno mahagonové barvy je podlouhlé a válečkovité. Výnosy suché hmoty činí v užitkovém roce 9 – 10 t/ha, se spalným teplem 18,896 MJ/kg, průměrný výnos semene je 200 – 300 kg/ha.
Čičorka pestrá obsahuje přibližně 28 % vlákniny, 23 % dusíkatých látek, 8 – 9 % popele, 3 % tuku a okolo 37 % bezdusíkatých látek z absolutní sušiny. Porost lze využívat až čtyři užitkové roky.
Pěstování čičorky pestré je v zemích Evropské unie povoleno. Podle nařízení vlády č. 86/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů lze dostat na pěstování této plodiny dotaci. Podmínky pro udělení této dotace jsou uvedeny v Praktické příručce MZe, č. 58/2005 „Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro r. 2005 na základě §2 a §2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství“.
[editovat] Energetika
Mimo pícninářství může být využita jako energetická bylina.
[editovat] Léčitelství
V minulosti se sušená nať čičorky Herba coronillae variae používala jako kardiotonikum vzhledem k obsahu koronillinu.
[editovat] Taxonomická poznámka
Čičorka pestrá byla v roce 1989 přeřazena z rodu Coronilla Linné, 1753 do rodu Securigera de Candolle, 1805. Toto nové taxonomické zařazení je v současnosti běžně akceptováno. V české botanické nomenklatuře se však stále používá původní rodové jméno „čičorka“.
[editovat] Literatura
- Květena České republiky, díl 4. B. Slavík (Ed.). Praha : Academia, 1995. S. 509-510. ISBN 80-200-0384-3.
