Web - Amazon

We provide Linux to the World


We support WINRAR [What is this] - [Download .exe file(s) for Windows]

CLASSICISTRANIERI HOME PAGE - YOUTUBE CHANNEL
SITEMAP
Audiobooks by Valerio Di Stefano: Single Download - Complete Download [TAR] [WIM] [ZIP] [RAR] - Alphabetical Download  [TAR] [WIM] [ZIP] [RAR] - Download Instructions

Make a donation: IBAN: IT36M0708677020000000008016 - BIC/SWIFT:  ICRAITRRU60 - VALERIO DI STEFANO or
Privacy Policy Cookie Policy Terms and Conditions
Prota frãndzã - Wikipedia

Prota frãndzã

From Wikipedia

Di Wikipedia, Entsiclopedia liberã

Ghine vinit tu Wikipedia pi armãneashce!

Lupoanje romanã: Armãnjlji au unã limbã sh-zãrtsinj latine
Enlarge
Lupoanje romanã: Armãnjlji au unã limbã sh-zãrtsinj latine

Ghine vinit tu Wikipedia, un proectu cai va s-facã unã entsiclopedia completã shi orighinalã pi armãneashce cu colaboratsia a cathi unãljei personã!

Contsãnirea ali Wikipedia easte scriatã sum GNU Litsentsã ti Documentare Liberã, tsi spune cã easte dip liberã. Videts modus di lucru, MÃÃ icã experimentats tu Zona di probã!

Aestu proectu s-amintã tu Yinarlu 2001 sh-pi anglicheashce sãntu 1,444,640 di articule. Wikipedia pi armãneashce inshi tu meslu Aprir 2004 shi agiumsim pãnã pi 22 December 2006 tu 245 di articule di lucru.

Aesta easte Wikipedia pi limba armãneascã scriatã dupu regulile standarde astãsite pi Sympozionlu di tu Bitule dit anlu 1997, regulile sãntu ofitsale shi va s-hibã ufilizite di cathi un di noi.

FãntãnãNale frãndzã • Partitsipats tu transpunire pi armãneshce a fatsãljei di softwarelu nao!

Shciintsã
Antropologhia -Ayriculturã - Biologhia - Hemia - Economia - Filosofia - Fizicã - Informaticã - Istoria - Limbe - Mathematicã
Artã shi culturã
Artã - Margheripsire - Mythologhie - Relighie - Literatura - Poezia - Theatro - Muzica
Bana di cathi dzuã
Hobby - Televizia - Turizmo - Sportu
Diverzitate armãneascã
Armãnj - Armãneashce - Machedonia - Gãrtsia - Europa - Internet - Evenimente 2004 - Tatã a nostru - Logo
Wikipedia
Wikipedia - Wikipedistu - Cum s-alãxeashce unã frãndzã - Agiutor - Manualu di stil - Articule ti tradutsirã

Informatsii ti limba armãneascã

Aesta easte Wikipedia pi armãneashce. Limba armãneascã easte unã limbã tsi pricade tu gruplu-a limbilor romanitse (neolatine) di not-datlu. Piste 2,000,000 di Armãnj di tu Gãrtsia, REIM, Arbinishia, Sãrghia, Romãnia shi Vurgaria zburãscu armãneshce.

Informaţii despre limba aromână

Aceasta este Wikipedia în aromână. Limba aromână (după unii lingvişti dialectul aromân al limbii române şi după alţii limbă separată) aparţine grupului estic al limbilor romanice (neolatine). Peste 2,000,000 de aromâni din Grecia, FRIM, Albania, Serbia, România şi Bulgaria vorbesc aromâna.

Πληροφορίες για την αρωμανική (βλάχικη) γλώσσα

Αυτή είναι η αρωμανική Βικιπαίδεια. Η αρωμανική είναι μια λατινογενής γλώσσα του ανατολικού κλάδου. 2,000,000 Αρωμάνοι (Βλάχοι) στην Ελλάδα, στην Αλβανία, στη Π.Γ.Δ.Μ., στη Σερβία, στη Ρουμανία και στη Βουλγαρία μίλουν αρωμανικά.

Informacion mbi gjuhën aromune (vllahe)

Kjo është Wikipedia në gjuhën aromune (vllahe). Gjuha aromune (vllahe) është një gjuhë indo-evropiane e familjes së gjuhëve romane (neollatine). 2,000,000 aromunë (vllahë) flasin gjuhën aromune (vllahe) në Greqi, në Shqipëri, në IRJM, në Serbi, në Rumani dhe në Bullgari.

Информации за ароманскиот (влашкиот) јазик

Ова е ароманската (влашката) Википедија. Ароманскиот (влашкиот) јазик спаѓа во групата на источноромански јазици кои произлегле од мешањето на античките јазици (тракиско-илирски, епирски, тесалиски и древномакедонски) со латинскиот јазик за време на римското владеење со Балканот. 2,000,000 луѓе од Грција, ПЈРМ, Албанија, Србија, Романија и Бугарија зборуваат аромански (влашки).

Информация за армънския език

Това е армънската Уикипедия. Аромънски е език от езиковата група на романските езици. Някой лингвисти считат армънския за диалект на румънския език. Повече от 2,000,000 aромъни от Македония, Албания, Сърбия, Румъния България и Гърция армънски.

Информација о влашком (арумунском) језиком

Ово је аромунска Википедија. Аромунски језик спада у групи источнороманских језика, који су произашли мјешањем античких језика (трако-илирски, епирски, тесалијски и македонски) са латинским језиком, у времена Римске владавине Балкана. Око 2,000,000 становника Грчке, БЈРМ, Албаније, Србије, Румуније и Бугарске говори влашким језиком.

Ulahça dili bilgileri

Bu Vikipedi Ulahça'dadır. Ulahça Romans dillerin doğu koluna mensuptur. 2,000,000 Ulahlar Yunanistan'da, Arnavutluk'da, EYMC'de, Sırbistan'da, Romanya'da ve Bulgaristan'da Ulahça'yı konuşıyorlar.

Information sur l'aroumain

Vous êtes sur le Wikipedia en aroumain. L'aroumain est une langue romane orientale. Environ 2.000.000 locuteurs en Grèce, Macédoine (FYROM), Albanie, Serbie, Roumanie et Bulgarie parlent l'aroumain.

Information about the Aromanian language

This is the Aromanian Wikipedia. Aromanian is an Eastern Romance language. 2,000,000 people from Greece, FYROM, Albania, Serbia, Romania and Bulgaria speak Aromanian.

Informazioni sulla lingua arumena

Questa è la Wikipedia arumena. L'arumeno è una lingua romanza orientale. 2.000.000 di persone in Grecia, Albania, Serbia, ERJM, Romania e Bulgaria parlano l'arumeno.

Auskunft über das Aromunische

Dies ist die aromunische Wikipedia. Die aromunische Sprache ist eine ostromanische Sprache. 2,000,000 Leute aus Griechenland, EJRM, Albanien, Serbien, Rumänien und Bulgarien sprechen Aromunisch.

Informacje o języku arumuńskim

To jest Arumuńska Wikipedia. Arumuński to język wschodnioromański. 2,000,000 ludzi z Grecji, BJRM, Serbii, Rumunii i Bułgarii mówi po arumuńsku.

Balcani 1935
Enlarge
Balcani 1935


Our "Network":

Project Gutenberg
https://gutenberg.classicistranieri.com

Encyclopaedia Britannica 1911
https://encyclopaediabritannica.classicistranieri.com

Librivox Audiobooks
https://librivox.classicistranieri.com

Linux Distributions
https://old.classicistranieri.com

Magnatune (MP3 Music)
https://magnatune.classicistranieri.com

Static Wikipedia (June 2008)
https://wikipedia.classicistranieri.com

Static Wikipedia (March 2008)
https://wikipedia2007.classicistranieri.com/mar2008/

Static Wikipedia (2007)
https://wikipedia2007.classicistranieri.com

Static Wikipedia (2006)
https://wikipedia2006.classicistranieri.com

Liber Liber
https://liberliber.classicistranieri.com

ZIM Files for Kiwix
https://zim.classicistranieri.com


Other Websites:

Bach - Goldberg Variations
https://www.goldbergvariations.org

Lazarillo de Tormes
https://www.lazarillodetormes.org

Madame Bovary
https://www.madamebovary.org

Il Fu Mattia Pascal
https://www.mattiapascal.it

The Voice in the Desert
https://www.thevoiceinthedesert.org

Confessione d'un amore fascista
https://www.amorefascista.it

Malinverno
https://www.malinverno.org

Debito formativo
https://www.debitoformativo.it

Adina Spire
https://www.adinaspire.com