|
|
ČLÁNEK
|
Duplikace krychle (také reduplikace krychle, zdvojení krychle či délský problém) je jedna ze tří nejslavnějších antických konstrukčních úloh (zbylé dvě jsou kvadratura kruhu a trisekce úhlu; souhrnně jsou někdy nazývány Tři klasické problémy antické matematiky ). Tyto úlohy byly formulovány již v 5. století př. n. l. a odolávaly po dlouhá staletí všem pokusům o vyřešení, než bylo v 19. století dokázáno, že jsou neřešitelné.
Přesné zadání úlohy
Obecné zadání úlohy duplikace krychle zní v jazyce moderní matematiky takto:
Nalezněte obecnou euklidovskou konstrukci, pomocí níž bude k libovolné krychli možné zkonstruovat hranu krychle o dvojnásobném objemu.
Poněkud méně formálně:
K dané krychli zkonstruujte krychli s dvojnásobným objemem pouze za užití pravítka a kružítka.
Legenda
Podle staré legendy stojí u vzniku problému duplikace krychle společenství pythagorejců. Ti v rámci svého "kultu čísel" vyznávali, že čtyři základní elementy: oheň, vzduch, voda a země jsou ve světě zastoupeny v poměru takzvané "úměry o čtyřech členech". Proto pro ně měla tato úměra velmi velký význam. Čísla a,b,c,d jsou v úměře o čtyřech členech, je-li a nejmenší, d největší a poměry a:b,b:c a c:d jsou si rovny ... (celý článek)
Seznam všech článků, které se na tomto místě objevily najdete zde
|
|
OBRÁZEK
|
Animace povrchu čtyřrozměrné koule
Seznam všech obrázků, které se na tomto místě objevily najdete zde
|
|
NOVÉ ČLÁNKY
|
Zde je několik matematických článků, které byly vytvořeny v posledních dnech:
Pokud narazíte na nový matematický článek, prosím přidejte ho na vrchol seznamu.
|
|
|
|
|
MATEMATIK
|
Vojtěch Jarník (22. prosince 1897 v Praze – 22. září 1970 v Praze) patřil mezi největší české matematiky 20. století.
Coby absolvent První české reálky v Ječné ulici v Praze, nastoupil Vojtěch Jarník roku 1915 ke studiu matematiky a fyziky na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 1925 se na univerzitě habilitoval z matematiky s prací O mřížových bodech v rovině. Během prvních osmi let, od příchodu na univerzitu, studoval téměř tři roky na univerzitě v Göttingenu (1923 – 25, 1927 – 28), kde byl žákem profesora E. Landaua.
V roce 1929 byl Vojtěch Jarník jmenován mimořádným profesorem matematiky na Karlově univerzitě a o šest let později pak řádným profesorem. Na univerzitě působil až do roku 1967, kdy odešel do penze. Po vzniku Československé akademie věd byl v roce 1952 jmenován akademikem a stal se prvním předsedou její matematicko-fyzikální sekce.
Vydal čtyřsvazkovou učebnici matematické analýzy, která se dodnes používá:
- 1. díl - Úvod do integrálního počtu (1938)
- 2. díl - Úvod do počtu diferenciálního (1946),
- Později vyšly další dva svazky.
V letech 1935–50 byl vedoucím redaktorem matematické části Časopisu pro pěstování matematiky a fyziky.
Seznam všech matematiků, kteří se na tomto místě objevili naleznete zde
|
|
POMOZTE
|
Část wikipedie věnovaná matematice potřebuje mnoho úprav a změn, zde je seznam některých z nejdůležitějších:
- předělání stromu podkategorií kategorie Matematika (zapojte se do diskuze)
- články čekající na vytvoření
- především jsou to všechny červené odkazy na hlavní straně portálu
- dále články (přidejte svoje návrhy): Bernhard Riemann, filosofie matematiky, teorie čísel
- matematické pahýly čekající na rozšíření
- články jejichž význam neodpovídá způsobu jakým jsou napsány čekají na úpravy (přidejte svoje návrhy): Matematika, David Hilbert, Historie matematiky
- při prohlížení matematických článků můžete do části "Podívejte se také na" vložit text {{Portál matematika}}, který v této části vytvoří nálepku:
 |
|
Podobné články obsahuje:
Portál Matematika
|
Vaše nejlepší články se budou pravidelně objevovat na hlavní straně portálu.
|
|
|
|
|
