Hugo Chávez
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tato biografie potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
Hugo Rafael Chávez Frías (narozen 28. června 1954 v Sabaneta) je od roku 1999 prezidentem Venezuely.
Po smrti Salvadora Allendeho sotva nějaký latinskoamerický politik zanechal větší ohlas v mezinárodní politice než Hugo Chávez.
V sedmnácti letech vstoupil do venezuelské armády, později vystudoval sociologii na vojenské akademii v Caracasu, v roce 1990 rovněž ukončil na univerzitě Simona Bolívara studium politologie.
24. června 1983 založil Chávez revolucionářské hnutí Movimiento Bolivariano Revolucionario 200, ktere vedl až do poloviny 90. let.
4. února 1992 se pokusil provést se svou skupinou vojenský převrat proti vládě, ale ten po 12 hodinach skončil neúspěšně. Po dvou letech ve vězení byl omilostněn.
Přesvědčivě vyhrál prezidentske volby 6. prosince 1998 – se svou kampani proti korupci a chudobe oslovil prevazne lidove vrstvy a ziskal 56 procent hlasu.
Jiz brzy po nastoupeni do uradu si Chávez nechal od parlamentu odhlasovat zvlastni prava v hospodarstvi. V dubnu 1999 vypsal referendum, v nemz dostal svoleni k vytvoreni nove ustavy. V ustavodavnem shromazdeni, ktere bylo nasledne zvoleno, obdrzel pres 90 % hlasu. V srpnu 1999 pred toto shromazdeni vyhlasil vyjimecny stav a prevzal na sebe moc zasahovat do prace statnich uradnu a pripadne je i rozpostet. O tyden pozdeji vyhlasil vyjimecny stav nad celou justici a pozdeji zbavil moci i parlament.
14. listopadu 1999 nechal Chávez skrze referendum nahradit ustavu platnou od roku 1961. Tato nova ustava sice take rozsiruje moc prezidenta, ale take zavadi do venezuelske politiky nektere zakladne demokraticke prvky, zakazuje jakoukoli privatizaci statnich zasob ropy, dava volebni pravo prislusnikum armady a priznava indianskemu obyvatelstvu 54 % zeme.
Ve volbach v roce 2000 byl Chávez potvrzen v uradu vice nez 60% hlasy. V parlamentnich volbach obdrzela jeho strana 99 ze 165 hlasu. Skrze svou vetsinu v parlementu Chávez vypisoval vice a vice dekretu, ktere posiluji jeho moc, coz narazi na silnou kritiku doma i v zahranici, hlavne v USA.
V prosinci 2000 vyhlasil Chávez referendum, diky nemuz chtel dosahnout reorganizaci odboru, v nichz planoval vymenit vedeni, ktere prevazne nalezi k opozici. V referendu tento jeho navrh podporily asi dve tretiy hlasu. Nejsilnejsi opozicni strana Accion Democratica, se neuspesne pokusila o prevrat.
Na zacatku roku 2002, pote, co Chávez vymenil spicky statniho ropneho koncernu PDVSA, reagoval svaz odboru, obchodnich spolecnosti, katolicke cirkve, prechozich vladnich stran a soukromych televiznich spolecnosti a 9. dubna 2002 byla vyhlasena generalni stavka. Po nekolika dnech protestu stavka prerostla v nepokoje, pri nichz bylo zabito nekolik desitek demonstrantu a stovky zraneny. Nektere slozky armady, ktere rovnez patrily k pucistuzm, zatkly Cháveze a zajaly do vezeni. Ve stejny den se Pedro Carmona prohlasil za prozatimniho prezidenta a rozpustil parlament a nejvyssi soud. Statni prevrat ovsem vyvolal masove protesty u siroke vrstvy obyvatelstva, kteri v tomto case stali pevne za Chávezem, a behem oslav vitezstvi zajala a zatkla garda prezidentskeho palace pucisty. Prezident Chavz byl propusten z vezeni a znovu uveden do prezidentskeho uradu.
